Josef Pfitzner: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy |
m odkaz |
||
Řádek 3:
== Mládí a meziválečné období ==
Narodil se v rodině ševce ve [[Slezsko|slezské]] vesnici Petrovice u Krnova. Po dokončení gymnázia v [[Opava|Opavě]] studoval historii na [[
Mluvil plynně česky a již během svého studia navštěvoval semináře [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]]. O jeho vřelých vztazích nejen k Pekařovi, ale i k ostatním českým historikům, hovoří skutečnost, že jeho meziválečné publikace byly pravidelně recenzovány v Pekařově ''[[Český časopis historický|Českém časopisu historickém]]''. Pekař jej nazýval česko-německým historikem a oceňoval jeho práce. On se naopak snažil seznámit německou odbornou společnost s českou [[historiografie|historiografickou]] produkcí. To ocenil i profesor [[Josef Šusta]].
Řádek 11:
Vše se ale obrátilo v druhé polovině 30. let, kdy vstoupil do [[Sudetendeutsche Partei|SdP]] oslněn jejím vítězstvím ve volbách. V [[Henlein]]ovi spatřoval legitimátora „myšlenky sjednocení sudetoněmeckého národního společenství“. Po předběžných rozhovorech s [[Karl Hermann Frank|K. H. Frankem]] začal pracovat na knize „Sudetendeutsche Einheitsbewegung“, kterou věnoval Henleinovi. K. H. Frank byl tehdy ještě karlovarským knihkupcem, poslancem za [[Sudetendeutsche Partei|SdP]] a šéfem jejího nakladatelství. Pfitzner se zřejmě kochal myšlenkou politické kariéry v SdP. V roce 1936 knihu dokončil a odevzdal k vydání. To však bylo pozastaveno kvůli výhradám k určitým pasážím, které musel opravit.
Definitivní rozkol s českými historiky znamenalo otištění dvou dopisů od Josefa Pekaře v novinách SdP ''Die Zeit'' dne 23. 1. [[1937]]. Snažil se jimi dokázat Pekařovy [[antisemitismus|antisemitské]] postoje a sympatie k sudetoněmeckému pronacistickému hnutí. Česká odborná veřejnost dobře věděla, že Josefa Pekaře už ke konci života opouštěly duševní síly a tento čin považovala za hyenismus.
== Druhá republika a Protektorát ==
| |||