Pavel Olšovský

Připojil(a) se dne 17. 12. 2014
Odebráno 10 435 bajtů ,  před 7 lety
Obsah stránky nahrazen textem „ <nowiki/><nowiki/> Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Osobnosti {{DEFAULTSORT:Rudolf Olšovský}}“
Bez shrnutí editace
(Obsah stránky nahrazen textem „ <nowiki/><nowiki/> Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Osobnosti {{DEFAULTSORT:Rudolf Olšovský}}“)
= Rudolf Olšovský =
<gallery>
[[File:Rudolf Olšovský ml..png|Rudolf Olšovský ml.]]
</gallery>
[[File:Rudolf Olšovský ml..png|thumb|'''Rudolf Olšovský ml. '''(20.10.1919 - 12.11.1943)
]]
'''Rudolf Olšovský ml.''' (20. října 1919 Žilina u Nového Jičína - 12. listopadu 1943 [[Vratislav (město)|Breslau]], česky Vratislav v Polsku) byl zakládající člen [[Skauting|skautingu]] v Suchdolu nad Odrou v roce 1936 a popravený člen ilegálního komunistického protifašistického odboje během druhé světové války [https://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_sv%C4%9Btov%C3%A1_v%C3%A1lka].
 
== Život ==
Rudolf Olšovský ml. se narodil v Žilině u Nového Jičína na Severní Moravě. Pocházel ze starého moravského rodu. Jeho otec byl Rudolf Olšovský st. (1888 - 1935), úředník Československých státních [[Československé státní dráhy|drah]], invalida a veterán první světové války, matkou Anna Olšovská, rozená Jurglová. Po Rudolfu Olšovském ml. se jeho rodičům narodily ještě čtyři děti, a to Milada (1921), Lumír (1922), Slavomír (1926) a Vlastimil (1927).
 
<nowiki/><nowiki/>
Po předčasné smrti svého otce nastupuje Rudolf Olšovský ml. do učení jako zámečník ve Vítkovických železárnách v Ostravě, aby pomohl své matce finančně zabezpečit rodinu.
 
=== Období skautingu ===
Rudolf Olšovský ml. (junácká přezdívka "Admirál", zastával funkci kronikáře) se v prosinci 1936 účastní zakládající chůze v hotelu Santarius v Suchdolu nad Odrou, v rámci které vzniká 46. kmen Junáků Volnosti. Na vzniku suchdolský skautů se zasloužili také skauti ze Studénky. Mezi další zakládající členy patřil Alois Adámek (první vedoucí oddílu), Jindřich Adámek (zástupce vedoucího oddílu), Arnold Knispel (hospodář), Miroslav Kubáč (kulturní vedoucí), Tomáš Hruška (rádce), Alois Pernický (rádce), Bohumil Strnadl (organizační pracovník). První oficiální klubovnou nově vzniklého skautského oddílu se stal dům rodiny Olšovských č. p. 321 za vlakovým nádražím v Suchdolu nad Odrou. Rudlof Olšovský ml. se naplno zapojil do činnosti oddílu a do přípravy prvního letního tábora, který proběhl v červenci 1937 v Bernarticích nad Odrou u řeky Odry. V září 1937 se Rudolf Olšovský ml. účastní ve skautském stejnokroji pohřbu prvního československého prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]. V roce 1938 probíhala činnost suchdolských skautů už ve znamení zhoršujících se vnitropolitických i světových událostí. Mimo jiné to znamenalo zrušení příprav druhého letního tábora. Další nepříjemností byla žádost Adolfa Hitlera na vydání pohraničí a Sudet s německým obyvatelstvem, a tedy i Suchdolu nad Odrou. Pro české děti (Junáky nebo Sokoly) bylo od té doby nebezpečné vyjít na ulici ve svém stejnokroji, neboť byly okamžitě napadány německou mládeží. Předválečná činnost skautingu v Suchdolu nad Odrou byla přerušena v polovině září 1938. Česká menšina v Suchdolu na Odrou musela do poledne 10. října 1938 opustit své domovy, nebo se přidat k německé straně (kooptace). Rudolf Olšovský ml. společně se svou rodinou byl odsunut do Moravské Ostravy, do domu na ulici Mánesova 25.
 
=== Období odboje ===
Po odsunu do Moravské Ostravy se Rudolf Olšovský ml. stává členem ilegálního výboru KSČ (ilegální buňky Vítkovice - vedoucí Ladislav Ševčík). Ve své odbojové činnosti využívá mimo jiné své zkušenosti z Junáka, kdy zajišťuje výrobu a distribuci nelegálních tiskovin, protistátních plakátů apod. Ke konci roku 1941 dochází v Ostravě k prvnímu hromadnému zatýkaní členů ilegálního výboru KSČ. Mezi zatčenými byl osmnáctiletý student Jan Cvirz (česky Cvíř) ze Zárubku, který se ze strachu nabídl jako konfident [[Gestapo|Gestapa]] (veden Gestapem pod krycím jménem „Hans“, ev. č. MO-106, Cvirz svou zradou poslal na smrt přes 127 obětí z Ostravska). V polovině roku 1942 byl zatčen kamarád Rudolfa Olšovského ml. Bohumil Strnadl, který poslal z vězení zbývajícím členům ilegálního výboru moták s informací o konfidentovi Cvizrovi. Informace však nedorazila včas. Dne 13. 1. 1943 byl zatčen zbytek ilegálního výboru KSČ, včetně Rudolfa Olšovského ml. Vzápětí, v únoru 1943, proběhla prohlídka domu na ulici Mánesova 25 v Moravské Ostravě. Prohlídku vedl Willy Kampf, nechvalně známý "gestapák" Černý Willy. Před touto prohlídkou se naštěstí podařilo bratrům Rudolfa Olšovského ml. (Slavomírovi a Vlastimilovi) zlikvidovat části tajné tiskárny, kterou měl Rudolf ve sklepě domu. Bohužel se jim nepodařilo schovat první kroniku 46. kmenu Junáků Volnosti. Po zabavení Gestapem tato kronika nebyla již nikdy nalezena. Po provedení neúspěšné domovní prohlídky s sebou odvezlo Gestapo Slavomíra (v té době mu bylo sedmnáct let), mladšího bratra Rudolfa Olšovského ml.. Slavomír byl později souzen za velezrádnou činnost - podporování protistátní činnosti. Po výsleších obou, které trvaly několik měsíců, byl dne 12. 11. 1943 ve věznici v Breslau (dnešní Vratislav v Polsku) Rudolf Olšovský ml. popraven stětím v 17:30 hod. ve věku 24 let. Po celou dobu trval na tom, že jeho rodina ani bratři nevěděli o jeho odbojové činnosti proti nacistickému Německu. Nikdy neprozradil nic, co by Gestapo mohlo přivést na stopu někoho dalšího z odboje. Svým příkladným hrdinstvím a mlčením zachránil spoustu životů, a jeden ze všech nejcennější – život svého milovaného bratra Slavomíra, kterého museli nacisté propustit pro nedostatek důkazů.
 
'''Náčelnictvo Junáka udělilo bratru Rudolfu Olšovskému ze Suchdola nad Odrou za odboj pro Republiku Československou v době nesvobody v letech 1939 -1945, za kterou položil život na oltář vlasti, Junácký kříž „Za vlast 1939-45“, Zlatý stupeň in memoriam, číslo matriky 170. Držitel pamětního odznaku SOPVP "in memoriam" na paměť účasti v národním boji za osvobození Československa v letech 1939 - 1945 (číslo matriky 13631).'''
 
==== Blízcí Rudolfa Olšovského ml., zapálení vlastenci: ====
'''poručík Jindřich Adámek''' (skautskou přezdívkou "Ikarus") - syn zakladatele skautingu v Suchdolu nad Odrou Aloise Adámka, válečný hrdina, od roku 1942 sloužil v Anglii v 311. bombardovací peruti, nositel řady vyznamenání, mimo jiného Řádu Bílého lva, do rodného Suchdolu nad Odrou se z Anglie již nikdy nevrátil (umírá zde v roce 1993).
 
'''poručice Eliška Dohnalová''' (skautskou přezdívkou "Ela") - členka partyzánského oddílu "Juraj", kde prováděla zpravodajskou činnost, držitelka Odznaku československého partyzána, uděleného 5. 3. 1947 ministrem národní obrany generálem Svobodou (č. 2189), držitelka Československého válečného kříže 1939, uděleného presidentem Republiky československé (číslo matriky 39.616).
 
'''Bohumil Strnadl''' (skautskou přezdívkou "Anténa") - člen ilegálního výboru KSČ, zatčen Gestapem pro velezrádnou a protistátní činnost, během krutých výslechů mučen na ostravském Gestapu, ani při mučení neprozradil žádné důležité informace, z vězení se mu podařilo se mu poslat moták s informací o konfidentovi Cvirzovi, Náčelnictvo Junáka udělilo bratru Bohumilu Strnadlovi ze Suchdola nad Odrou za odboj pro Republiku Československou v době nesvobody v letech 1939 -1945, za kterou položil život na oltář vlasti, Junácký kříž „Za vlast 1939-45“, Zlatý stupeň in memoriam, číslo matriky 171.
 
'''Drahoslav Dohnal''' (skautskou přezdívkou "Slávek") - bratr Elišky Dohnalové, který po vypuknutí Slovenského národního povstání (SNP) vstoupil jako "dobrovolník" do armády, konkrétně do roty "BUK", aktivně bojoval jak s německými, tak i se slovenskými nacisty. Po nezdaru SNP se s partyzánskou jednotkou Lošakov pokusil přejít na Moravu. Tento přechod se nezdařil. Proto se musel stáhnout do Nízkých Tater, kde za obrovského strádání a nelidských zimních podmínek a tvrdých bojů s nacisty setrval do příchodu Rudé armády. Za svou odbojovou a partyzánskou činnost obdržel řadu medailí a odznak ČSL partyzána.
 
'''Vlastimil Olšovský''' (skautskou přezdívkou "Mauglí") - bratr Rudolfa Olšovského ml., Náčelnictvo Junáka udělilo bratru Vlastimilu Olšovskému z Nového Jičína v uznání zásluh, které získal v boji za osvobození Republiky československé v době nesvobody a osvědčil tak junáckého ducha a věrnost junáckému řádu Junácký kříž "za vlast 1939-45", bronzový stupeň, číslo matriky 453.
 
'''Slavomír Olšovský''' (skautskou přezdívkou "Faty") - bratr Rudolfa Olšovského ml., Náčelnictvo Junáka udělilo bratru Slavomíru Olšovskému z Nového Jičína v uznání zásluh, které získal v boji za osvobození Republiky československé v době nesvobody a osvědčil tak junáckého ducha a věrnost junáckému řádu Junácký kříž "za vlast 1939-45", bronzový stupeň, číslo matriky 453a.
 
'''Alois Pernický''' (skautskou přezdívkou "Ogar") - nacisty nuceně nasazen ve Zbrojovce Vsetín, jako odbojář předával důležité informace o zbrojní výrobě partyzánům, hrdina, který se společně se svým kamarádem dne 4. 5. 1945 u obce Juřinka (část Valašského Meziříčí) pokusil zabránit vyhození mostu přes řeku Bečvu. Když byli nacisti zpozorování i přes zásah do nohy z pěchotní zbraně unikl. Po druhé světové válce v roce 1948 se stal laickým kazatelem církve Evangelické. V 50. letech během politického procesu s Miladou Horákovou aktivně vydával letáky na její podporu. Po udání byl s Aloisem Pernickým zinscenovaný politický proces, v rámci kterého mu byl v roce 1955 prokurátorem v Ostravě navrhován trest smrti, později zmírněn na trest 17 let těžkého žaláře. Atak zapálený vlastenec, syn italského legionáře a hrdina z druhé světové války se ocitl na dlouhá léta ve vězení.
 
'''Dne 7. 9. 1996 byla na Skalce odhalena pamětní deska na Mohyle skautů, na níž je uvedeno: '''
 
Rudolf Olšovský, Bohumil Strnadl, na památku suchdolských skautů umučených za II. sv. války, Vratislav 1943<nowiki/><nowiki/>
[[Kategorie:Osobnosti Moravy]]
[[Kategorie:Osobnosti]]
33

editací