Pavel Olšovský

Připojil(a) se dne 17. 12. 2014
Přidáno 4 098 bajtů ,  před 7 lety
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
 
=== Období skautingu ===
Rudolf Olšovský ml. (junácká přezdívka "Admirál", zastával funkci kronikáře) se v prosinci 1936 účastní zakládající chůze v hotelu Santarius v Suchdolu nad Odrou, v rámci které vzniká 46. kmen Junáků Volnosti. Na vzniku suchdolský skautů se zasloužili také skauti ze Studénky. Mezi další zakládající členy patřil Alois Adámek (první vedoucí oddílu), Jindřich Adámek (zástupce vedoucího oddílu), Arnold Knispel (hospodář), Miroslav Kubáč (kulturní vedoucí), Tomáš Hruška (rádce), Alois Pernický (rádce), Bohumil Strnadl (organizační pracovník). První oficiální klubovnou nově vzniklého skautského oddílu se stal dům rodiny Olšovských č. p. 321 za vlakovým nádražím v Suchdolu nad Odrou. Rudlof Olšovský ml. se naplno zapojil do činnosti oddílu a do přípravy prvního letního tábora, který proběhl v červenci 1937 v Bernarticích nad Odrou u řeky Odry. V září 1937 se Rudolf Olšovský ml. účastní ve skautském stejnokroji Rudolf Olšovský ml. pohřbu prvního československého prezidenta T. G. [[Tomáš Garrigue Masaryk|Masaryka]]. V roce 1938 probíhala činnost suchdolských skautů už ve znamení zhoršujících se vnitropolitických i světových událostí. Mimo jiné to znamenalo zrušení příprav druhého letního tábora. Další nepříjemností byla žádost Adolfa Hitlera na vydání pohraničí a Sudet s německým obyvatelstvem, a tedy i Suchdolu nad Odrou. Pro české děti (Junáky nebo Sokoly) bylo od té doby nebezpečné vyjít na ulici ve svém stejnokroji, neboť byly okamžitě napadány německou mládeží. Předválečná činnost skautingu v Suchdolu nad Odrou byla již přerušena v polovině září 1938. Česká menšina v Suchdolu na Odrou musela do poledne 10. října 1938 opustit své domovy, nebo se přidat k německé straně (kooptace). Rudolf Olšovský ml. společně se svou rodinou byl odsunut do Moravské Ostravy, do domu na ulici Mánesova 25.
 
=== Období odboje ===
Po odsunu do Moravské Ostravy se Rudolf Olšovský ml. stává členem ilegálního výboru KSČ (ilegální buňky Vítkovice - vedoucí Ladislav Ševčík). Ve své odbojové činnosti využívá mimo jiné své zkušenosti z Junáka, kdy zajišťuje výrobu a distribuci nelegálních tiskovin, protistátních plakátů apod. Ke konci roku 1941 dochází v Ostravě k prvnímu hromadnému zatýkaní členů ilegálního výboru KSČ. Mezi zatčenými byl osmnáctiletý student Jan Cvirz (česky Cvíř) ze Zárubku, který se ze strachu nabídl jako konfident [[Gestapo|Gestapa]] (veden Gestapem pod krycím jménem „Hans“, ev. č. MO-106, Cvirz svou zradou poslal na smrt přes 127 obětí z Ostravska). V polovině roku 1942 byl zatčen kamarád Rudolfa Olšovského ml. Bohumil Strnadl, který poslal z vězení zbývajícím členům ilegálního výboru moták s informací o konfidentovi Cvizrovi. Informace však nedorazila včas. Dne 13. 1. 1943 byl zatčen zbytek ilegálního výboru KSČ, včetně Rudolfa Olšovského ml. Vzápětí, v únoru 1943, proběhla prohlídka domu na ulici Mánesova 25 v Moravské Ostravě. Prohlídku vedl Willy Kampf, nechvalně známý "gestapák" Černý Willy. Před touto prohlídkou se naštěstí podařilo bratrům Rudolfa Olšovského ml. (Slavomírovi a Vlastimilovi) zlikvidovat části tajné tiskárny, kterou měl Rudolf ve sklepě domu. Po provedení neúspěšné domovní prohlídky s sebou odvezlo Gestapo Slavomíra (v té době mu bylo sedmnáct let), mladšího bratra Rudolfa Olšovského ml.. Slavomír byl později souzen za velezrádnou činnost - podporování protistátní činnosti. Po výsleších obou, které trvaly několik měsíců, byl dne 12. 11. 1943 ve věznici v Breslau (dnešní Vratislav v Polsku) Rudolf Olšovský ml. popraven stětím v 17:30 hod. ve věku 24 let. Po celou dobu trval na tom, že jeho rodina ani bratři nevěděli o jeho odbojové činnosti proti nacistickému Německu. Nikdy neprozradil nic, co by Gestapo mohlo přivést na stopu někoho dalšího z odboje. Svým příkladným hrdinstvím a mlčením zachránil spoustu životů, a jeden ze všech nejcennější – život svého milovaného bratra Slavomíra, kterého museli nacisté propustit pro nedostatek důkazů.
 
'''Náčelnictvo Junáka udělilo bratru Rudolfu Olšovskému ze Suchdola nad Odrou za odboj pro Republiku Československou v době nesvobody v letech 1939 -1945, za kterou položil život na oltář vlasti, Junácký kříž „Za vlast 1939-45“, Zlatý stupeň in memoriam, číslo matriky 170.'''
 
==== Kamarádi (skauti) Rudolfa Olšovského ml. ====
'''poručík Jindřich Adámek''' (skautskou přezdívkou "Ikarus") - syn zakladatele skautingu v Suchdolu nad Odrou Aloise Adámka, válečný hrdina, od roku 1942 sloužil v Anglii v 311. bombardovací peruti, nositel řady vyznamenání, mimo jiného Řádu Bílého lva, do rodného Suchdolu nad Odrou se z Anglie již nikdy nevrátil (umírá zde v roce 1993).
 
'''poručice Eliška Dohnalová''' (skautskou přezdívkou "Ela") - členka partyzánského oddílu "Juraj", kde prováděla zpravodajskou činnost, držitelka Odznaku československého partyzána, uděleného 5. 3. 1947 ministrem národní obrany generálem Svobodou (č. 2189), držitelka Československého válečného kříže 1939, uděleného presidentem Republiky československé (č. matriky 39.616).
 
'''Bohumil Strnadl''' (skautskou přezdívkou "Anténa") - člen ilegálního výboru KSČ, zatčen Gestapem pro velezrádnou a protistátní činnost, během krutých výslechů mučen na ostravském Gestapu, ani při mučení neprozradil žádné důležité informace, z vězení se mu podařilo se mu poslat moták s informací o konfidentovi Cvirzovi, Náčelnictvo Junáka udělilo bratru Bohumilu Strnadlovi ze Suchdola nad Odrou za odboj pro Republiku Československou v době nesvobody v letech 1939 -1945, za kterou položil život na oltář vlasti, Junácký kříž „Za vlast 1939-45“, Zlatý stupeň in memoriam, číslo matriky 171.
 
====<nowiki/>====
===<nowiki/>===
33

editací