Bohuslav Havránek: Porovnání verzí

Na FF UK se habilitoval v roce [[1928]] pro obor srovnávací slovanské jazykovědy prací ''Genera verbi ve slovanských jazycích'',<ref name="lx02" /> od [[1928]] docent, mimořádný ([[1929]]) a od roku [[1934]] řádný profesor téhož oboru na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně]] ([[1939]]–[[1940]] a [[1945]] stál v jejím čele ve funkci děkana).<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Bohuslav Havránek | url = http://www.muni.cz/phil/people/68727/management_history?lang=cs | jazyk = česky}}</ref>

Zastával četné společenské a kulturně-politické funkce, byl předsedou ''Československého komitétu slavistů'', místopředsedou ''Mezinárodního komitétu slavistů'', členem ''Comité International Permanent des Linguistes'', ''Société linguistique de Paris'', ''International Linguistic Association'', ''Societas Linguistica Europaea''.<ref name="cr11" /> Patřil k významným organizátorům vědeckého života své doby a vůdčím osobnostem české jazykovědy 20. století, pohřben byl na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]].<ref name="lx02" />

Těžiště rozsáhlé a mnohostranné vědecké, badatelské, popularizační i publicistické činnosti akademika Bohuslava Havránka, podnětně zasahující do všech oblastí obecné jazykovědy, lingvistické teorie a slavistiky, představovalo především zevrubné zkoumání českého jazyka. Jeho bohemistické práce byly zaměřeny na problematiku spisovného jazyka, jazykové kultury, vývoje češtiny i českých nářečí, sepsal mluvnice češtiny a [[pravidla českého pravopisu]]. Popsal jazyk [[Božena Němcová|Boženy Němcové]], [[Jan Hus|Jana Husa]], [[Jan Amos Komenský|Jana Amose Komenského]], [[Karel Hynek Mácha|Karla Hynka Máchy]] a [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]], spolupracoval na vydání řady staročeských literárních památek ([[Dalimilova kronika]], [[Hradecký rukopis]], výbory z české literatury od počátků do konce doby husitské). Jako jeden z členů Pražského lingvistického kroužku byl čelným představitelem a spolutvůrcem českého jazykovědného [[Strukturalismus|strukturalismu]], mezinárodně proslulého pod významově širším názvem ''pražská lingvistická škola'', který měl vliv také na vývoj české estetiky a literární vědy.<ref name="lx02" /> Publikoval studie a statě o předních osobnostech české lingvistiky, psal o budování a činnosti Ústavu pro jazyk český.

Jeho slavistické dílo, vydané z velké části časopisecky a ve sbornících, bylo zaměřeno zejména na komparatistický výzkum vztahů mezi slovanskými jazyky a jejich nářečími, sahající od [[Praslovanština|praslovanštiny]] až k problematice jednotlivých současných spisovných jazyků, se zvláštním zřetelem k [[Fonologie|fonologii]], [[Slovotvorba|slovotvorbě]], [[Morfologie|morfologii]] a [[syntax]]i.<ref>''Československá slavistika v letech 1918–1939'', s. 138.</ref> Zabýval se také paleoslovenstickými, lexikologickými a balkanistickými otázkami i obecnějšími problémy slovanské filologie a lingvistiky.

Byl výraznou osobností na poli české lexikografie, autorsky a organizačně se podílel na vydávání [[Příruční slovník jazyka českého|Příručního slovníku jazyka českého]], [[Slovník spisovného jazyka českého|Slovníku spisovného jazyka českého]], ''Staroslověnského slovníku'', ''Staročeského slovníku'' a ''Velkého česko-ruského slovníku''. V roce [[1935]] založil a až do svého skonu vedl vědecký časopis věnovaný otázkám teorie a kultury jazyka [[Slovo a slovesnost]], jako redaktor a člen redakčních rad působil v odborných časopisech ''Acta Linguistica Hafniensia'' (Kodaň), ''Byzantinoslavica'', ''Naše věda'', [[Naše řeč]], ''Slavia'', ''Slovanský přehled'', ''Word'' (New York), ''Zeitschrift für Phonetik'' (Berlín), autorsky přispěl do [[Masarykův slovník naučný|Masarykova slovníku naučného]], ''Československé vlastivědy'' (hesla Nářečí česká, Vývoj spisovného jazyka českého) a mnoha slavistických sborníků.<ref name="cr12" /> V letech [[1950]]–[[1961]] byl hlavním redaktorem ''Spisů Boženy Němcové'', k jeho spolupracovníkům patřili tehdejší přední čeští lingvisté a literární vědci.<ref>''Lexikon české literatury 2/I'', s. 124.</ref> V poválečných letech byl ovlivněn stalinskou ideologií, která se promítla i do některých jeho prací.<ref name="cr11" />

* ''Pražský lingvistický kroužek v dokumentech / Petr Čermák, Claudio Poeta, Jan Čermák.'' Praha : Academia, 2012. 783 s. ISBN 978-80-200-2097-0.

* ''Quadrilog : Bohuslav Havránek, Zdeňka Havránková, Roman Jakobson, Svatava Pírková-Jakobsonová – vzájemná korespondence 1930-1978 / editoři Marie Havránková, Jindřich Toman.'' Praha : Karolinum, 2001. 131 s. ISBN 80-7184-935-9.

[[Kategorie:LaureátNositelé Státní ceny Klementa Gottwalda]]