Smazaný obsah Přidaný obsah
Faskal (diskuse | příspěvky)
+biosyntéza
Faskal (diskuse | příspěvky)
degradace
Řádek 97:
'''Asparagin''' (značka '''Asn''' nebo '''N''') je [[Esenciální aminokyselina|neesenciální]] [[proteinogenní aminokyseliny|proteinogenní aminokyselina]]. Jedná se o [[amid]] [[kyselina asparagová|kyseliny asparagové]] (Asp, D). Řadí se mezi [[polární aminokyseliny]] (aminokyseliny s [[polární molekula|polárním]] postranním řetězcem).
 
V potravinách upravených smažením či pečením vzniká [[Maillardova reakce|Maillardovou reakcí]] mezi asparaginem a [[redukující cukr|redukujícími cukry]] [[akrylamid]].<ref name="pmid17558658">{{Citace periodika | příjmení = Zhang | jméno = Y. | příjmení2 = Zhang | jméno2 = Y. | titul = Formation and reduction of acrylamide in Maillard reaction: a review based on the current state of knowledge. | periodikum = Crit Rev Food Sci Nutr | ročník = 47 | číslo = 5 | strany = 521-42 | měsíc = | rok = 2007 | doi = 10.1080/10408390600920070 | pmid = 17558658 }}</ref> I když akrylamid nevzniká v toxickém množství, existuje podezření, že vznikající množství může mít rakovinotvorné účinky.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = FAO/WHO Consultation on the Health Implications of Acrylamide in Food | vydavatel = FAO/WHO | datum_přístupu = 2014-12-15 | url = https://web.archive.org/web/20140407083715/http://www.who.int/foodsafety/publications/chem/en/acrylamide_summary.pdf | jazyk = en}}</ref>
 
== Historie ==
Řádek 111:
{{pahýl část}}
=== Biosyntéza ===
Savci jsou schopní si asparagin syntetizovat pomocí enzymu [[asparagin syntetáza|asparagin syntetázy]], který za spotřeby energie (z [[Adenosintrifosfát|ATP]]) katalyzuje reakci [[aspartát]]+[[glutamin]]→'''asparagin'''+[[glutamát]]. Ve většině případů je [[genová exprese|exprese]] genu pro asparagin syntetázu jenom nízká a zvyšuje se při nedostatku asparaginu nebo některých typech buněčného stresu. Ne všechny buňky lidského těla jsou schopny si asparagin syntetizovat samy, proto musí být roznášen krví, jedná se především o buňky nervového systému.<ref name="pmid24139043">{{Citace periodika | příjmení = Ruzzo | jméno = EK. | příjmení2 = Capo-Chichi | jméno2 = JM. | příjmení3 = Ben-Zeev | jméno3 = B. | spoluautoři = et al. | titul = Deficiency of asparagine synthetase causes congenital microcephaly and a progressive form of encephalopathy. | periodikum = Neuron | ročník = 80 | číslo = 2 | strany = 429-41 | měsíc = Oct | rok = 2013 | doi = 10.1016/j.neuron.2013.08.013 | pmid = 24139043 }}</ref> Takénebo buňky [[akutní lymfoblastická leukémie|akutní lymfoblastické leukémie]] (ALL) a některých nádorů si nejsou schopny asparagin syntetizovat, protočehož se jakovyužívá podpůrná terapie používápři [[asparagináza|asparaginázováasparaginázové]] terapie, při které se do krve či svalu vpraví enzym asparagináza štěpící asparagin dostupný v krvi, čímž se zabrání růstu buněk ALLterapii.<ref name="pmid23403946">{{Citace periodika | příjmení = Balasubramanian | jméno = MN. | příjmení2 = Butterworth | jméno2 = EA. | příjmení3 = Kilberg | jméno3 = MS. | titul = Asparagine synthetase: regulation by cell stress and involvement in tumor biology. | periodikum = Am J Physiol Endocrinol Metab | ročník = 304 | číslo = 8 | strany = E789-99 | měsíc = Apr | rok = 2013 | doi = 10.1152/ajpendo.00015.2013 | pmid = 23403946 }}</ref><ref name="pmid23662993">{{Citace periodika | příjmení = Kumar | jméno = K. | příjmení2 = Kaur | jméno2 = J. | příjmení3 = Walia | jméno3 = S. | spoluautoři = et al. | titul = L-asparaginase: an effective agent in the treatment of acute lymphoblastic leukemia. | periodikum = Leuk Lymphoma | ročník = 55 | číslo = 2 | strany = 256-62 | měsíc = Feb | rok = 2014 | doi = 10.3109/10428194.2013.803224 | pmid = 23662993 }}</ref>
 
U bakterií se vyskytují dva typy asparagin syntetázy, první využívá jako zdroj dusíku [[amoniak]], druhý typ využívá mechanismus obdobný savčímu.<ref name="pmid23403946"/>
 
== Degradace ==
Asparagin patří mezi [[glukogenní aminokyseliny]], může být tedy vstupní molekulou pro vznik [[glukóza|glukózy]], vstupuje také do [[cyklus kyseliny citrónové|cyklu kyseliny citrónové]] (podobně jako asparagová kyselina je mezikrokem [[oxalacetát]]). Degradaci začíná enzym [[asparagináza]], který [[hydrolýza|hydrolyzuje]] asparagin na [[asparagová kyselina|asparagovou kyselinu]], která je následně [[transaminace|transaminována]] reakcí: [[asparagová kyselina]]+[[α-ketoglukarát]]→[[oxalacetát]]+[[glutamát]].
 
Protože buňky [[akutní lymfoblastická leukémie|akutní lymfoblastické leukémie]] (ALL) a některých nádorů si nejsou schopny asparagin syntetizovat, využívá se [[asparagináza|asparaginázová]] terapie, při které se do krve či svalu vpraví enzym asparagináza štěpící asparagin dostupný v krvi, čímž se zabrání růstu buněk ALL.<ref name="pmid23403946">{{Citace periodika | příjmení = Balasubramanian | jméno = MN. | příjmení2 = Butterworth | jméno2 = EA. | příjmení3 = Kilberg | jméno3 = MS. | titul = Asparagine synthetase: regulation by cell stress and involvement in tumor biology. | periodikum = Am J Physiol Endocrinol Metab | ročník = 304 | číslo = 8 | strany = E789-99 | měsíc = Apr | rok = 2013 | doi = 10.1152/ajpendo.00015.2013 | pmid = 23403946 }}</ref><ref name="pmid23662993">{{Citace periodika | příjmení = Kumar | jméno = K. | příjmení2 = Kaur | jméno2 = J. | příjmení3 = Walia | jméno3 = S. | spoluautoři = et al. | titul = L-asparaginase: an effective agent in the treatment of acute lymphoblastic leukemia. | periodikum = Leuk Lymphoma | ročník = 55 | číslo = 2 | strany = 256-62 | měsíc = Feb | rok = 2014 | doi = 10.3109/10428194.2013.803224 | pmid = 23662993 }}</ref> Asparaginázu je také možné použít k odstranění asparaginu z jídla upravovaného smažením, což snižuje množství vznikajícího [[akrylamid]]u.<ref name="pmid19388639">{{Citace periodika | příjmení = Hendriksen | jméno = HV. | příjmení2 = Kornbrust | jméno2 = BA. | příjmení3 = Østergaard | jméno3 = PR. | spoluautoři = et al. | titul = Evaluating the potential for enzymatic acrylamide mitigation in a range of food products using an asparaginase from Aspergillus oryzae. | periodikum = J Agric Food Chem | ročník = 57 | číslo = 10 | strany = 4168-76 | měsíc = May | rok = 2009 | doi = 10.1021/jf900174q | pmid = 19388639 }}</ref>
 
 
{{Commonscat}}