Jiří Kohoutek (archeolog): Porovnání verzí

'''PhDr. Jiří Kohoutek, CSc.''' ([[30. červenec|30. července]] [[1952]] [[Zlín|Gottwaldov]] -– [[5. listopad|5. listopadu]] [[2007]] [[Zlín]]) byl [[archeolog]], [[historik]], místopředseda, sekretář, jednatel a spoluzakladatel zlínské pobočky [[Klub Augusta Sedláčka|Klubu Augusta Sedláčka]].

Jiří Kohoutek se narodil 30. července 1952 v Gottwaldově (dnes Zlín), kde po ukončení základní školy studoval v letech [[1968]]-[[1972]] na gymnáziu. V letech [[1972]]-–[[1977]] studoval v Brně na [[Masarykova univerzita v Brně|Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně]] (dnes Masarykova univerzita) [[archeologie|archeologii]] a [[historie|historii]], zaměření na [[středověká archeologie|středověkou archeologii]]. Zde se seznámil se svou pozdější manželkou Janou, rovněž studentkou archeologie a historie, se kterou společně mají dceru Petru. V roce [[1976]] ještě coby student začal pracovat v [[Oblastní muzeum jihovýchodní Moravy|Oblastním muzeu jihovýchodní Moravy]] v Gottwaldově. V letech [[1990]]-–[[1992]] byl pracovníkem [[Archeologický ústav Československé akademie věd|Archeologického ústavu Československé akademie věd]] v Brně. Od roku [[1993]] až do své smrti byl zaměstnán v [[Ústav archeologické památkové péče|Ústavu archeologické památkové péče]] v Brně a řídil jeho pracoviště v [[Malenovice (Zlín)|Malenovicích]].

Od roku [[1977]] se začal účastnit vykopávek. V letech 1977-1977–[[1982]] prováděl výzkum na hradě [[Brumov (hrad)|Brumov]] nad [[Vlárský průsmyk|Vlárským průsmykem]]. Zde se mu podařilo objevit románský [[tympanon]] znázorňující symboliku [[Ježíš Kristus|Krista]] -– vinné listy. Tento objev pomohl datovat osídlení jihovýchodní [[Morava|Moravy]] do první čtvrtiny [[13. století]]. Nález také pomohl ve výzkumech ostatních hradů v oblasti. V letech [[1983]]-–[[1987]] se účastnil archeologických výzkumů na dalších 15 hradech ve [[Vizovické vrchy|Vizovických]] a [[Hostýnské vrchy|Hostýnských vrších]]. V letech [[1984]]-–[[1991]] prováděl výzkum na hradě [[Lukov (hrad)|Lukov]]. Právě výzkumy hradů Lukov a Brumov se staly základem jeho díla. Po [[Sametová revoluce|revoluci]] se také podílel na dalších výzkumech v oblasti střední a východní Moravy - např. Horního náměstí v [[Přerov|Přerově]], [[Klášter Hradisko|Hradiska]] v [[Olomouc|Olomouci]], hradu [[Sovinec (hrad)|Sovinec]] či hradu [[Helfštýn]].

Kromě těchto výzkumů se zajímal o pravěké lokality na Zlínsku. V letech [[1999]]-–[[2003]] se zúčastnil záchranného výzkumu v Malenovicích-Mezicestí a v letech [[2004]]-–[[2005]] ve Chmelíně u [[Kvítkovice (Otrokovice)|Kvítkovic]] (dnes součást [[Otrokovice|Otrokovic]]). V letech [[2005]]-–[[2007]] se mu podařilo na [[Klášťov|Klášťově]] u obce [[Vysoké Pole]] objevit několik slovanských depotů, z čehož usuzoval, se jednalo o slovanské obětiště a pravděpodobně také o nejvýznamnější slovanskou lokalitu ve [[střední Evropa|střední Evropě]].

* ''Přerov-Horní náměstí: Od pravěkého hradiska po středověké město'' -– sepsáno spolu s [[Jaroslav Peška|Jaroslavem Peškou]] a [[Rudolf Procházka (historik)|Rudolfem Procházkou]]