Pečeněhové: Porovnání verzí

{{Historie Turkických národů do 14. století}}

Pečeněhové byli etnikum, s kterým mělo co do činění i [[Uhersko]]. Část Pečeněhů se usídlila v Maďarsku a na Slovensku. Jeho příslušníci žili i na území [[Balkán]]u. Do 14. století splynuli s okolním obyvatelstvem na různých místech v Evropě ([[Kumáni|Kumáni (západní Kypčaci)]], [[Maďaři]], [[Rusové]], [[jižní Slované]]). Jejich zásah do zdejšího dění byl tak velký, že ovlivnili osudy obyvatelů tohoto regionu na dlouhý čas. Jak to tvrdí i skotský historik Macartney, lze říct, že:<br />

 

Pečeněhové původně pocházeli ze [[Střední Asie]] z oblasti jihozápadní [[Sibiř]]e. V syrských kronikách je nalezneme pod názvem ''„Kangar“'' uváděných už v 6. století. O mnoho početnější zmínky o nich však pocházejí z 9. století, kdy je nacházíme kočovat v stepích mezi řekou Volha a Aralským jezerem. Ačkoli byli velmi schopní bojovníci, osudným se pro ně stal moment, kdy se proti nim spojili takoví mocní soupeři, jako [[Chazaři]] a [[Uzové]], někdy nazývaní i [[Oghuzové|Oguzové]] a společnými silami je vytlačili na západ. Jenom nepatrné zlomky tohoto etnika, s nimiž se ještě v roce 922 setkal [[Ibn Fadlán]], zůstaly ve svých starých sídlech při řece Ural, než byli asimilováni Uzy. Pečeněhové postupně obsadili dolní tok [[Volha|Volhy]], [[Don]]u, [[Dněpr]]u. Později však žili na území mezi [[Volha|Volhou]] a [[Dunaj]]em jako kočovní chovatelé dobytka. Zde se dostali do sporu s [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]], od níž utrpěli několik porážek (poslední větší s [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslavem Moudrým]] v roce [[1037]]). Jejich armáda v [[10. století]] pronikla do [[Byzantská říše|Byzance]] a na území [[Bulharsko|Bulharska]]. Bojovali také s [[Maďaři|Maďary]], načež je v [[Etelköz]]u u pontských [[step]]í porazili, a poté hnali přes [[Karpaty]] do [[Karpatská kotlina|Karpatské kotliny]] a [[Panonie]], kde později vznikl [[Uhersko|Uherský stát]].