Višňový sad: Porovnání verzí

Odebráno 14 bajtů ,  před 5 lety
čerpal jsem z
(čerpal jsem z)
'''''Višňový sad''''' (rusky {{cizojazyčně|ru|Вишнёвый сад}}) je divadelní hra [[Anton Pavlovič Čechov|Antona Pavloviče Čechova]] napsaná roku [[1900]]. Hořká, sociálně kritická [[komedie]] (s prvky [[tragédie]]) o čtyřech jednáních byla poprvé uvedena v [[Moskva|Moskvě]] 30. ledna (podle tehdejšího ruského kalendáře 17. ledna) [[1904]] k [[autor]]ovým 44. narozeninám, půl roku před jeho [[smrt]]í. Višňový sad je posledním autorovým dílem, psal jej v době, kdy by těžce nemocen tuberkulózou. Do češtiny přeložil Otmar Krejča ml.{{Fakt/dne|20110929174541}}<br />
 
Hra je obrazem zániku nižší ruské šlechty (např.: Raněvská, Gajev), tedy "starého Ruska" a krizí tradičních hodnot; rozmáhání nové, podnikatelské třídy (Lopachin), tedy modernosti, povrchnosti a dravosti; a svým způsobem i o příchodu ruského revolučního proletariátu. Zachycuje tedy období konce 19. a začátku 20. Stoletístoletí na [[Rusko|ruském]] venkově. Nedějová hra stojí na vnitřních [[Monolog|monolozích]] postav, na zvratech, které se dějí "za scénou" ("mezi řádky"), na životních filozofiích jednotlivých postav a na [[Dialog|dialozích]] o smyslu života.
 
== Postavy ==
 
Postavy jednají nerozhodně, nevýrazně a většinou v rozporu se svými ideály, či představami. Téměř všechny postavy pociťují vnitřní prázdnotu svých životů.
 
*'''Ljubov Andrejevna Raněvská''' - majitelka panství, odmítá přijmout realitu a rozloučit se s vlastním sadem, a tedy i se svým způsobem života. Ctí staré hodnoty a sentimentálním sněním se snaží zakrýt svůj prázdný život.
*'''Aňa''' - sedmnáctiletá dcera Andrejevny Raněvské, naivně očekává změnu svého života, která má přijít se stěhováním do města
*'''Varja''' - adoptivní dcera Andrejevny Raněvské, snaží se starat o zadlužené panství, i když touží vstoupit do kláštera, tak za Lopachina by se provdala docela ráda.
*'''Lopachin''' – dříve chudák, téměř bez financí, ale nyní podnikatel, jenž koupil višňový sad a nechal jej zničit, čímž zničil i rodinné vzpomínky Andrejevny Raněvské na dětství strávené na panství. Rychlému zisku obětuje i vztah s Varjou.
*'''Gajev''' – bratr Andrejevny Raněvské, nemá práci a cítí tedy vinu, že sestře finančně nepomáhá.
*'''Firs''' – velmi starý (87) oddaný komorník, který je velmi nemocen, umírá v domě, ve kterém je nedopatřením zapomenut.
*'''Péťa Trofimov''' - láska k Anně ho mění v poměrně aktivního člověka.
*'''Jaša''' - komorník chovající se povýšeně.
 
== Obsah ==
{{spoiler}}
Ljubov Andrejevna Raněvská se s dcerou Aňou vrací z [[Paříž]]e, kam odjely po tragické smrti syna Gríši. Návrat na rodné sídlo v ní probudil sentimentální myšlenky. Vrací se z důvodu nedostatku financí. Statek je natolik zadlužen, že je jen kousek před krachem, i přesto že se o něj svědomitě stará Varja, nevlastní dcera Raněvské.<br />
 
Statek má být prodán i s krásným višňovým sadem, proto Varjin nápadník, podnikatel Lopachin, radí pronajmout pozemky sadu chatařům, ale jeho návrh se Raněvské a jejímu bratrovi Gajevovi vůbec nezamlouvá, odmítají rozprodat svou minulost. Na dražbě panství překvapivě koupí Lopachin a nechává višňový sad vykácet.
Na dražbě panství překvapivě koupí Lopachin a nechává višňový sad vykácet.<br />
 
Panovačná služebná Duňaša, odmítla již několik nabídek ke sňatku, ale zamilovala se do mladíka Jepichodova, prožívají krátký vztah, ale nakonec ji Jepichodov opustí kvůli své kariéře.<br />Rodina se rozpadá, všem se změní jejich život. Varja se rozchází s Lopachinem, protože o ni již Lopachin nemá zájem. Raněvská a Gajev se, spolu s komorníkem Jašou, vracejí zpět do Paříže. Jaša se díky tomu zbaví panské Duňaši, a naivní Aňu láká nový život, respektive změna života.
 
Péťa Trofimov, student a bývalý učitel zesnulého Gríši, stejně jako Aňa věří, že Lopachin koupil panství jen dočasně. Hru ukončuje monolog nemocného komorníka Firse. Nevšimli si, že zůstal v domě určeném k demolici a tak zapomenut může jen čekat na nevyhnutelný konec.
Rodina se rozpadá, všem se změní jejich život. Varja se rozchází s Lopachinem, protože o ni již Lopachin nemá zájem.
Raněvská a Gajev se, spolu s komorníkem Jašou, vracejí zpět do Paříže. Jaša se díky tomu zbaví panské Duňaši, a naivní Aňu láká nový život, respektive změna života. <br />
 
Péťa Trofimov, student a bývalý učitel zesnulého Gríši, stejně jako Aňa věří, že Lopachin koupil panství jen dočasně.
Hru ukončuje monolog nemocného komorníka Firse. Nevšimli si, že zůstal v domě určeném k demolici a tak zapomenut může jen čekat na nevyhnutelný konec.
{{endspoiler}}
 
* [[Komorní scéna Aréna]] v [[Ostrava|Ostravě]]. Režie: [[Ivan Krejčí]], hrají: [[Alena Sasínová-Polarczyk]], [[Tereza Dočkalová]], [[Petra Kocmanová]], [[Norbert Lichý]] j.h., [[Josef Kaluža]], [[Michal Čapka]], [[Dušan Škubal]], [[Dana Fialková j.h.]], [[Michal Moučka]], [[Tereza Cisovská]], [[Pavel Cisovský j.h.]], [[Albert Čuba]], [[Marek Cisovský]], [[René Šmotek]]. Hra měla premiéru 21. března [[2009]].
* [[Divadlo na Vinohradech]] v [[Praha|Praze]]. Režie: [[Vladimír Morávek]], hrají: [[Dagmar Havlová-Veškrnová]], [[Jiřina Jirásková]], [[Viktor Preiss]], [[Pavla Tomicová]], [[Martin Stropnický]], [[Lucie Juřičková]], [[Svatopluk Skopal]], [[Andrea Elsnerová]], [[Pavel Batěk]], [[Ilja Racek]], [[Martin Zahálka]], [[Jiří Dvořák]], [[Jiří Žák (1946)|Jiří Žák]] a další. Hra měla premiéru 5. února [[2008]].
* [[Divadlo Na zábradlí]]. Režie: [[Jan Frič]] hrají Natália Drabiščáková, Natálie Řehořová, Marie Spurná, Miloslav Mejzlík, Stanislav Majer, Ladislav Hampl, Leoš Noha, Kristina Beranová, Jiří Panzner, Magdaléna Sidonová, Stanislava Tomšovská, [[Ivan Lupták]], Václav Petrmichl. Hra měla premiéru 1. května [[2013]].<ref>http://www.nazabradli.cz/repertoar/aktualni-repertoar/visnovy-sad/</ref>
http://www.nazabradli.cz/repertoar/aktualni-repertoar/visnovy-sad/
 
== Reference ==
* [http://kultura.idnes.cz/divadlo.aspx?c=A080206_181601_divadlo_ob Recenze inscenace na Vinohradech] na iDnes.cz
* {{ND titul|796}}
 
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Divadelní hry roku 1900]]
Neregistrovaný uživatel