Otevřít hlavní menu

Změny

linky
Jednání, která se protáhla na celé dva roky, nebyla jednoduchá. Teprve 14. srpna [[1385]] byla v Krewě uzavřena [[Krevská smlouva|smlouva]], která Jogailu zavazovala ke splnění řady podmínek. Všichni Litevci měli být pokřtěni a mnohem rozsáhlejší, ale méně konsolidovaný litevský stát připojen ("''applicare''") k Polské koruně. Smlouva nepředpokládala vytvoření personální unie, k tomu došlo teprve v praxi. Dále se měl Jogaila postarat, aby byla Polsku navrácena ztracená území. Předpokládá se, že tím byla míněna Halič, mohlo však jít také o Východní Pomořany a chełmiňskou zemi.
 
Roku [[1386]] přijal veliký kníže litevský Jogaila v Krakově křesťanskou víru, oženil se s Hedvikou z Anjou a poté byl korunován jako Vladislav II. (1386-1434) polským králem. Ještě předtím se mu podařilo uzavřít dohodu s bratry, kteří se nechali pokřtít společně s ním stejně jako [[Vytautas]]. Jogaila svěřil správu Litvy svému bratru [[Skirgaila|Skirgailovi]], VytautoviVytautasovi přiřkl [[Černá Rus|Černou Rus]] a Podlachii[[Podlesí (region)|Podlesí]] včetně [[Grodno|Grodna]] a [[Brest (Bělorusko)|Brestu]].
 
Uzavření krewské unie položilo základy mohutnému soustátí a posílilo postavení jak Polska tak Litvy. Nebylo však bez problémů. Jedním z nich se stalo postupné odcizování nyní katolických Litevců a většiny pravoslavného obyvatelstva země. Již roku [[1387]] získala litevská šlechta, jež přijala křesťanství západního ritu, významná privilegia. Unie neodstranila ani rozpory mezi členy dynastie, které koncem 80. let propukly nanovo.
12 660

editací