Arcidiecéze pražská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
m →Počátky arcidiecéze a sedisvakance (1344–1561): přidán odkaz na seznam administrátorů |
||
Řádek 61:
Péčí [[Karel IV.|Karla IV]]. byla pražská diecéze [[30. duben|30. dubna]] [[1344]] jeho vychovatelem, papežem [[Klement VI.|Klementem VI.]] povýšena na arcidiecézi. Podřízena jí byla jak diecéze olomoucká, tak i nově zřízená [[Arcidiecéze olomoucká|diecéze litomyšlská]]. Prvním [[arcibiskup]]em se stal [[Arnošt z Pardubic]], který spolupracoval na založení [[Univerzita Karlova|pražské university]], jejíž formální hlavou (kancléřem) byli pražští arcibiskupové. Blízkým spolupracovníkem Karla IV. byl i druhý arcibiskup, [[Jan Očko z Vlašimi]]. Úzká spolupráce a vzájemná opora českého panovníka a pražského arcibiskupa vzala za své během rozepří Václava IV. a [[Jan z Jenštejna|Jana z Jenštejna]], které vyvrcholily zabitím arcibiskupova [[Generální vikář|generálního vikáře]] [[Jan Nepomucký|Johánka z Pomuku]]. Komplikované vztahy měl král i s Husovým odpůrcem [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyňkem Zajícem z Hazmburka]].
Situace se dále zkomplikovala s příchodem [[husitství]], zejména když se pražský arcibiskup [[Konrád z Vechty]] r. [[1421]] přihlásil k [[Čtyři artikuly pražské|husitským artykulům]]. Zatímco pro papeži věrné katolíky byl arcibiskup v [[Interdikt|klatbě]], skutečnými duchovními vůdci husitských stran byli kněží [[Prokop Holý]], [[Prokop Malý|Prokůpek]] a umírněnější [[Jan Rokycana]]. Husitská strana si r. [[1435]] zvolila za arcibiskupa právě Jana Rokycanu, který jím byl až do své smrti r. [[1471]] na sklonku vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Českou katolickou církev, opírající se zejména o [[plzeň]]ský [[landfrýd]], spravoval [[Administrátor (církev)|administrátor]], kterým byl za Jiříka z Poděbrad [[Hilarius Litoměřický]]<ref> Seznam administrátorů: Zdeněk V. DAVID, Nalezení střední cesty. Liberální výzva utrakvistů Římu a Lutherovi, Praha 2012, 624-625</ref>|200}}.
V Čechách po husitský válkách byla strana katolická a [[Utrakvismus|utrakvistická]], která se však na základě ([[Pius II.|Piem II.]] zpochybněných) [[Basilejská kompaktáta|Basilejských kompaktát]] považovala za součást katolické církve a uznávala [[Apoštolská posloupnost|apoštolskou posloupnost]]. Samostatně zde ještě působila málo uznávaná církev [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. Teprve za [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] došlo jednak k přiblížení českých utrakvistů k stoupencům evropské [[reformace]], jednak k posílení postavení katolíků a obnovení katolického arcibiskupského úřadu.
| |||