Erhart ze Skal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava odkazu |
oprava dvou písařských chyb značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
V době [[Moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]] se postavil na stranu markraběte [[Jošt Moravský|Jošta]]. V březnu roku [[1396]] svěřil Erhartovi olomoucký biskup [[Mikuláš z Riesenburka]] správu a obranu hradu [[Blansek]] a panství blanenského. Roku [[1398]] Erhart poprvé vystoupil jako nejvyšší [[soudce|sudí]] brněnské [[cúda|cúdy]]. V tomto období, kdy mu zemřela i druhá žena, se Erhart roku [[1398]] oženil potřetí, a to s Eliškou z Bučovic, jež mu posléze porodila dvě dcery, Žofii a Annu. Erhart se nadále velmi aktivně zúčastnil bojů proti přívržencům mladšího moravského markraběte [[Prokop Lucemburský|Prokopa]]. Roku [[1401]] velel oddílům brněnských měšťanů při dobývání [[Šlapanice|Šlapanic]], dále se mu podařilo dobýt hrad [[Lelekovice (hrad)|Lelekovice]], který později získal jako odměnu za věrné služby. Tvrdě vystupoval proti Prokopovým hlavním hejtmanům, kterými byli [[Jan Sokol z Lamberka]] a jeho vzdálený příbuzný [[Hynek I. Suchý Čert z Kunštátu a Jevišovic]].
V roce [[1406]] po dlouhé době zasedaly opět zemské soudy a Erhart se znovu účastnil zasedání v Brně a Olomouci jako nejvyšší sudí. Přesto nepokoje na Moravě neutichly a skončily až roku [[1412]], kdy byl v Brně sepsán nový landfrýd. Erhart ze Skal využil zasedání zemského soudu a nechal si do [[zemské desky|zemských desk]] zapsat [[Lelekovice]], pustý hrad [[Plankenberk]] s [[Biskupice (okres Svitavy)|Biskupicemi]] a [[Březinka|Březinkou]], které dříve obdržel od markraběte Jošta. 8. května roku [[1415]] se Erhart ze Skal účastnil mimořádného sněmu v Brně, který byl reakcí na zostření [[Jan Hus|Husova]] žaláře. V červnu téhož roku je náhle zmiňována vdova po něm. Smrt Erharta ze Skal byla tedy velmi náhlá a byl aktivní do posledních dnů
Erhart ze Skal se téměř třicet let aktivně účastnil
== Literatura ==
|