Důl Ferdinand (Ostrava): Porovnání verzí

Přidáno 18 bajtů ,  před 6 lety
m
→‎Historie: dopnění
m
m (→‎Historie: dopnění)
 
== Historie ==
V budoucím důlním poli v [[Michálkovice|Michálkovicích]] prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce [[1843]] bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 19. prosince [[1849]], kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr s názvem Michaeli č. I. až XX (tj. 90,2 ha)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích|vydání = |vydavatel = NPÚ ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany =14 |isbn =80-85034-34-4 |poznámka = }}</ref>. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma (Hauptschacht), č. 3 na [[Důl Michal|Michael]]. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.
 
První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce [[1850]], pravidelná těžba začala v roce [[1851]]. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce [[1856]] to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský stát své podniky postupně rozprodal. 15. prosince 1856 odkoupila Michálkovické důlní pole [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda]]. Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V]].