Empora: Porovnání verzí

Přidáno 23 bajtů ,  před 7 lety
m
→‎Historie a účel: odkaz na rozcestník
m (přidána Kategorie:Interiér kostela za použití HotCat)
m (→‎Historie a účel: odkaz na rozcestník)
Ve středověkých kostelech ženských [[mnišský řád|mnišských řádů]] sloužila empora pro [[Řeholnice|jeptišky]], které tak byly odděleny od ostatních věřících. Tak tomu bylo například v [[Bazilika svatého Jiří|bazilice sv. Jiří]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Na oddělený prostor pro ženy, jak je to obvyklé v synagogách a [[mešita|mešitách]], poukazuje i latinské, anglické a francouzské oznančení ''matroneum''. V [[gotika|gotických]] [[bazilika|bazilikách]] vznikala empora celkem přirozeně nad klenbou boční lodi jako klenuté patro, když se hlavní loď stavěla stále vyšší a plochy stěn bylo třeba více členit (viz katedrála v [[Noyon]]u). Stavěly se také nepravé empory, arkády v nadzemním patře, které neměly vlastní strop a byly otevřené do krovu.
 
V městských halových kostelech [[15. století|15.]] a [[16. století]] sloužila podklenutá nebo i dřevěná empora, často po celém obvodu kostela, bohatším měšťanům, případně šlechtě jako privilegované místo a zároveň rozšiřovala počet míst. Empory byly pravidlem zejména v [[protestantismus|protestantských]] kostelích. Otevřené a oddělené empory se stavěly také pro patrony a majitele kostelů, pro panovníky a šlechtu. Menší uzavřená a v [[baroko|baroku]] často zasklená empora se v češtině označuje také jako [[Oratoř (architektura)|oratoř]].
 
Z empor vznikly původně dřevěné, později zděné divadelní balkony i v několika patrech nad sebou, podobně jako v sálech knihoven, v koncertních síních a podobně.