Infanticida (lidé): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jan kozak (diskuse | příspěvky)
m překlepy
Řádek 3:
V mnoha zaniklých civilizacích byla považována určitá forma infanticidy za povolenou. V některých oblastech přetrvává, zvlášť infanticida nově narozených děvčat. Jde o takzvanou pohlavně selektivní infanticidu.
 
Mezi tradiční společenství, která umožňují infanticidu, patří například indiáni [[Guayakíové]], [[!Kungové]], u nichž se infanticida nepovažuje za vraždu, neboť život podle nich začíná pojmenováním dítěte a jeho přijetípřijetím celou vesnicí.<ref name="diamond">{{Citace monografie
| příjmení = Diamond
| jméno = Jared
Řádek 35:
[[Křesťanství]] infanticidu od počátku odmítalo. Z císařů ji jako první odsoudil [[Konstantin I. Veliký]] roku 318. Zákon na její zákaz vydal roku 374 císař [[Valerianus]]. Koncil v [[Toledo|Toledu]] v roce 589 odsoudil infanticidu ve Španělsku, kde byla ještě stále přetrvávající praxí a koncil v Konstantinopoli roku 1094 infanticidu položil na úroveň homicidy (prohlásil, že zabití dítěte je stejně závažné jako zabití dospělého člověka).
 
Ve středověku se ponechání dítěte napospas osudu dařilo bránit především [[klášter]]ům díky zavedené praxi, že nechtěné děti se nechávalinechávaly při dveřích kostela nebo kláštera. Kněží, mniši nebo jeptišky se o takové nalezence starali až do jejich dospělosti. Tato praxe dala později zrod prvním [[Sirotčinec|sirotčincům]] či [[dětský domov|dětským domovům]].
 
== Současnost ==