Karlovický mír: Porovnání verzí

Mír prosazovalo hlavně oslabené a poražené [[Osmanská říše|Turecko]], které po několika významných územních ztrátách ve válce s Rakouskem, počínaje [[Bitva u Vídně|bitvou u Vídně]] v roce [[1683]] a pokračuje [[bitva u Zenty|bitvou u Zenty]] roku [[1697]], bylo definitivně vytlačeno ze [[Střední Evropa|Střední Evropy]].

 

 

Byly stanoveny nové hranice mezi Rakouskem a Osmanskou říší. [[Sedmihradsko]] zůstalo pod vládou císaře [[Leopold I.|Leopolda]], [[Banát]], ohraničený řekami [[Mureș]] a [[Tisa|Tisou]], zůstal Osmanské říši, od ústí Tisy pak pokračovala hranice po pravé linii k [[Sremska Mitrovica|Sremské Mitrovici]], takže i [[dolní Srem]] Turci neztratili. Dále byla za hraniční čáru určena řeka [[Sáva]], a až k ústí řeky Bosuty do [[Una|Uny]].<ref>[http://www.referendum.8k.com/medjunarodni_sporazumi%201.htm Článek o dějinách Bosny a Hercegoviny (chorvatsky)]</ref> [[Chorvatsko]], [[Slavonie]], [[Lika]] a [[Banija]] připadly Rakousku.<ref>[http://www.hrt.hr/arhiv/ndd/01sijecanj/0126KarlovackiMir.html Článek na stránkách archivu chorvatské televize hrt.hr (chorvatsky)]</ref> Většina [[Dalmácie]] s [[Morea|Moreou]] připadla Benátkám. Dalšími benátskými územními zisky pak byla města [[Knin]], [[Sinj]], [[Vrgorac]] a [[Gabela]] a také pobřežní pásmo od [[Herceg Novi|Herceg Nového]] až do Risna. Polsku bylo přiděleno [[Podolí (Ukrajina)|Podolí]] na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. S Ruskem se Turci v Karlovicích dohodli pouze na dvouletém příměří.<ref name="RPRF42">{{Citace monografie