Měřická věž: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zpřesnění původního obsahu + rozšíření o popis konstrukce, podmínky stavby a podrobnosti o zděných stavbách. Doplnění obrázků.
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{přejmenovat|Měřická věž}}
 
[[Soubor:Kommern-Vermessungsturm.JPG|náhled|default|Replika dřevěné triangulační věže ve skanzenu Kommern v Německu]]
'''Měřická věž''' (nesprávně též ''triangulační věž''<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí|url = http://www.vugtk.cz/slovnik/termin.php?jazykova_verze=&tid=5576&l=mericka-vez|vydavatel = Terminologická komise ČÚZK|místo = |datum vydání = }}</ref>) je nejčastěji dřevěná, někdy též zděná stavba, která se používala k ustavení stroje ([[teodolit|teodolitu]]) při [[Triangulace|triangulačních pracích]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
Řádek 14:
 
== Dřevěné měřické věže ==
=== Konstrukce<nowiki>[[FileSoubor:VezVHSB.jpg|vpravonáhled|default|Dřevěná měřická věž]]</nowiki> ===
Dřevěné měřické věže na našem území vznikaly ve velké míře podle Instrukce A v období budování [[Jednotná trigonometrická síť katastrální|Jednotné trigonometrické sítě katastrální]]. Měřickým věžím je v této instrukci věnováno celých 9 stran (bez obrazových příloh), na kterých je podrobný konstrukční popis a stavební postup<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Instrukce A. Návod jak vykonávati katastrální měřické práce pro obnovení pozemkového katastru novým katastrálním řízením|vydání = |vydavatel = Štátne nakladateľstvo technickej literatúry|místo = Bratislava|rok = 1953|počet stran = 304|strany = 37 - 46|isbn = }}</ref>.
 
Řádek 24 ⟶ 25:
Z ostatních hledisek byl v intrukci kladen důraz zejména na bezpečnost pracovníků, dále pak na minimalizaci škod v okolí stavby.
 
=== Konstrukce ===
=== Konstrukce<nowiki>[[File:VezVHSB.jpg|vpravo|Dřevěná měřická věž]]</nowiki> ===
Většina věží byla kónického tvaru, zcela výjimečně se ve stísněných podmínkách stavěly věže přímé. Výška věže byla dána překážkami (typicky stromy), přes které bylo nutno cílit a které převyšovalo alespoň o dva metry.
Konstrukce je podle instrukce rozdělena následující konstrukční prvky:
Řádek 36 ⟶ 37:
* zhotoven z fošny silné 4 - 6 cm o straně 30 - 40 cm. Hřeby nebo dubovými kolíky připevněn ke vzpěrám.
== Zděné měřické věže ==
[[Soubor:Mericka vez pudorys.jpg|náhled|default|Půdorys šestiboké zděné měřické věže]]
V průběhu budování Astronomicko - geodetické sítě (AGS) bylo v letech 1936 − 1942 na našem území postaveno devět zděných měřických věží<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Čada|jméno = Václav|titul = Přednáškové texty z geodézie|url = http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html/ch03.html#id305056|vydavatel = Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky|místo = |datum vydání = }}</ref>. Konstrukce stavby podobně jako u dřevěných věží zajišťuje co nejvyšší stabilitu - například u věží kruhového půdorysu je konstrukce tvořena dvěma soustřednými válci. Konstrukce i stavební materiál (cihlové nebo kamenné) se však u jednotlivých věží se liší. Měřický bod je zpravidla stabilizován mosazným čepem v podlaze věže. Samotné měření bylo prováděno z několika observačních pilířů na věži. Observační pilíře jsou zděné o délce strany cca 45 - 60 cm, centrace stroje je možná na otvor v mosazném čepu zabetonovaném v horní části pilíře.<nowiki>[[File:Mericka vez pudorys.jpg|vpravo|Půdorys šestiboké zděné měřické věže]]</nowiki>
 
Podrobnosti<ref>Geodetické údaje jednotlivých bodů. Dostupné ze stránky: http://bodovapole.cuzk.cz/</ref> u jednotlivých věžích jsou uvedeny níže: