Důl Ferdinand (Ostrava): Porovnání verzí

Přidáno 84 bajtů ,  před 6 lety
typo, rozpis dat, odk, portály a refs
m (formulace, link, linkfix)
(typo, rozpis dat, odk, portály a refs)
'''Důl Ferdinand''' v [[Michálkovice|Ostravě-Michálkovicích]] byl [[černé uhlí|černouhelný]] důl, který se nacházel přibližně v oblasti dnešní Briketářské ulice v [[Ferdinand (kolonie)|kolonii Ferdinand]]. Těžba uhlí na této jámě probíhala mezi rokem [[1850]][[1882]].
 
== Historie ==
V budoucím důlním poli v [[Michálkovice|Michálkovicích]] prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce [[1843]] bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 184919. (29.prosince 12.)[[1849]], kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr s názvem Michael. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma, č. 3 [[Důl Michal|Michael]]<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích|vydání = |vydavatel = NPÚ ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.
 
První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce [[1850]], pravidelná těžba začala v roce [[1851]]. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce [[1856]] to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský erárstát své podniky postupně rozprodal. Roku 1856 (15. 12.)prosince 1856 odkoupila Michálkovické důlní pole Výhradně privilegovaná [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Výhradně privilegovaná ([[Severní dráha Ferdinandovacísaře Ferdinanda]], SDF). Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V]].
 
V roce [[1862]] byly doly Ferdinand a Michael napojeny na [[báňská dráha|báňskou dráhu]], což usnadnilo odvoz vytěženého uhlí k odběratelům a na překladiště uhlí SDF v Hrušově.
 
Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těženítěžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 [[koňská síla|HP]]. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo o výkonu 60 HP. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 202|počet stran = 220|strany = 139|isbn = |poznámka = Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné}}</ref>.
 
Na zrekonstruovaný [[Důl Michal|důl Michael]] byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stávástal pomocným dolem a jámou záložní. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela a v létech 1885 až 1886 byla zasypána.
 
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kašpárek|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kapitoly z historie Michálkovic|vydání = |vydavatel = |místo = Michálkovice|rok = 2009|počet stran = |strany = 28|isbn = 978-80-732-213-3}}</ref> pro havíře, kteří pracovali na dole [[Důl Michal|Michael / Michal / P. Cingr]].
 
== Odkazy ==
 
== Reference ==
<references />
 
{{Portály|Česko|Těžba}}
 
[[Kategorie:Zaniklé černouhelné doly v Ostravě|Ferdinand]]