Důl Michal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Historie: oprava názvu Michal na Michael - doložitelné mapami a výkresy daného období, které jsou uloženy na Dole Michal NKP značka: editace z Vizuálního editoru |
m Doplnění historie značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
== Historie ==
V roce [[1843]] byly na území Michálkovic hloubeny první dvě jámy pro těžbu černého uhlí. Jedna z těchto jam, do té doby nazývaná Michálkovická jáma č. 3, byla v roce [[1850]] nazvána Michael podle významného báňského odborníka, guberniálního rady Michaela Layera<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Matěj|jméno = Miloš|příjmení2 = Klát|jméno2 = Jaroslav|titul = Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru|vydání = 1.|vydavatel = NPÚ ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2009|počet stran = 223|strany =
Jáma určená k těžení dosahovala hloubky 161,2 m v roce 1963, byla v dřevěné výztuži o rozměru 2 x 3 m. K odvodnění sloužilo parní důlní tahadlové čerpadlo s výkonem 16 HP. K těžení sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 30 HP<ref>{{Citace monografie|příjmení = Brix|jméno = Vladimír|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Historický vývoj dolu Michal|vydání = |vydavatel = |místo = |rok = 1994|počet stran = 5|strany = 2|isbn = |poznámka = rukopis k 151. výročí založení těžní jámy Michal}}</ref>. Těžba probíhala v jakloveckých vrstvách. V roce 1871 při rekonstrukci těžní jámy došlo k jejímu zborcení a do vzniklého kráteru se sesula jámová budova, strojovna a část kotelny.
V roce 1874 byl do strojovny osazen parní dvouválcový ležatý těžní stroj s kónickými bubny. Parní stroj dodaly Strojírny knížete Salma v Blansku. Těžní jáma byla rozdělena cihlovou příčkou na dvě části. První sloužila jako těžní a druhá jako větrní. Pro odvod větrů byl instalován parní ventilátor Guibal (1874).
Současný vzhled areálu dolu pochází z let [[1912]]-[[1915]], kdy byl důl zásadně přestavěn podle projektu architekta [[František Fiala (architekt)|Františka Fialy]]. Zároveň byl parní pohon důlních strojů nahrazen elektrickým pohonem. Nově vybudovaná strojovna byla rozdělena na dvě části - oddělení těžních strojů a kompresorovnu. Oddělení těžních strojů bylo vybaveno dvěma elektrickými těžními stroji o výkonu 2 480 HP (s elektrickou výzbrojí Siemens-Schuckert Wien a mechanickou částí z Vítkovic. V kompresorovně byl umístěn dvojitý rotační měnič Ward-Leonard-Illgner na jedné hřídeli. Dále zde byl instalován pístový kompresor Siemens-Schuckert a dva turbokompresory Jaeger. V roce 1941 byl jeden turbokompresor nahrazen výkonnějším turbokompresorem s motorem Brovn-Boweri Prag a turbínou První brněnské strojírny. V roce 1929 byl instalován druhý pístový kompresor Škoda, vyrobený v licenci Siemens-Schuckert, a dán do provozu v roce 1933.
Na důl Michal byla v roce 1913 převedena veškerá těžba z dolu Petr a Pavel v Michálkovicích a v roce 1916 z dolů Jan a Josef ve Slezské Ostravě, jejich důlní pole byla sloučena s důlním polem dolu Michal, které zvětšilo rozlohu na 411 ha 41 a 51,4 m<sup>2 </sup> (tj. 84 jednoduchých důlních měr a 12 přebytků)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kamenouhelné doly OKR|vydání = |vydavatel = |místo = Moravská Ostrava|rok = 1928|počet stran = |strany = 25,26|isbn = |přílohy = 20|svazek edice = I.}}</ref> . Od roku 1925 byl na dole Michal soustředěn sjezd mužstva z pomocných dolů<ref name=":0" />.
Po znárodnění se v roce [[1946]] důl stal součástí Ostravsko-karvinských kamenouhelných dolů Ostrava (pozdější [[OKD]]) a název dolu se změnil počeštělého názvu Michal na Důl [[Petr Cingr]] (podle sociálně demokratického poslance rakouského říšského sněmu). V roce [[1966]] byl důl začleněn pod Důl Rudý říjen v [[Heřmanice (Ostrava)|Heřmanicích]].
| |||