Ludwig Wittgenstein: Porovnání verzí

Po domácím vyučování a škole v [[Linec|Linci]] (kterou navštěvoval i [[Adolf Hitler]], který přesto, že byl o šest dnů starší, chodil o dvě třídy níž a reálně se mohli potkat pouze v jednom školním roce) studoval Ludwig [[strojnictví]] v [[Berlín]]ě, jeho zájem se časem rozšířil na matematiku, přes niž se dostal k logice a filosofickým otázkám základů matematiky. Na radu [[Gottlob Frege|Gottloba Fregeho]] absolvoval několik [[trimestr]]ů u [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] v [[Cambridge]]. Po vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] se přihlásil do [[Rakousko-uherská armáda|rakouské armády]] jako dobrovolník a v jejím průběhu získal na východní frontě několik medailí za statečnost.▼

Po válce pokračoval v bádání a roku [[1921]] vydal s [[Bertrand Russell|Russellovou]] pomocí ''Logisch-philosophische Abhandlung'' (později známé jako [[Tractatus Logico-Philosophicus]]), jediné dílo, které vyšlo za jeho života (Traktát byl napsán již roku [[1918]], ale z důvodů válečných a následně kvůli problémům při shánění nakladatele se vydání o tři roky zdrželo). V něm, podle svého názoru, vyřešil všechny problémy filosofie a stáhl se do ústraní. Několik let působil jako [[učitel]] na několika venkovských základních školách (v [[Trattenbach]]u, [[Puchberg]]u am Schneeberg, [[Otterthal]]u), mezi ním a rodiči žáků však panovalo napětí. Poté, co v dubnu [[1926]] uhodil do hlavy jedenáctiletého žáka, který pak upadl do bezvědomí, podal Wittgenstein u okresního školního inspektora žádost o propuštění dříve, než proti němu mohly být podniknuty oficiální kroky (žákův otčím žádal jeho uvěznění). Cítil, že selhal jako učitel, a několik měsíců pak pracoval jako pomocný [[zahradník]] v [[klášter|klášteře]] v [[Hütteldorf]]u u Vídně, kde bydlel v zahradníkově [[Kůlna|kůlně]] na nářadí. V této době také zvažoval, a to nikoli poprvé, zda má vstoupit do kláštera. Během rozhovoru na toto téma mu tamní [[opat]] poradil, že klášterní život asi není to, co hledal.▼

V roce [[1929]] se vrátil do [[Cambridge]] na [[Trinity College (Cambridge)|Trinity College]] k filosofické práci a výuce studentů. Téhož roku v přátelské atmoféře před komisí, které předsedal Russell, obhájil Tractatus jako disertační práci a získal titul PhD. Roku [[1939]] se tamtéž stal profesorem.▼

Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] pracoval v nemocnici a jako technický pracovník v [[Newcastle upon Tyne|Newcastlu]], po jejím konci se vrátil na univerzitu. Od roku [[1947]] rezignoval na akademickou činnost a plně se věnoval psaní. Do roku 1949 vznikla většina materiálu posmrtně vydaného jako ''Philosophische Untersuchungen'' ([[Filosofická zkoumání]]); toto dílo je pokládáno za Wittgensteinovu nejzávažnější práci. Posledních několik let trávil usilovnou prací ve [[Vídeň|Vídni]], [[Oxford]]u a v [[Cambridge]], kde v [[duben|dubnu]] [[1951]] zemřel na [[rakovina|rakovinu]].▼