Šindel: Porovnání verzí

Odebráno 213 bajtů ,  před 7 lety
kvalita a životnost
(- reklama)
(kvalita a životnost)
 
Původně se šindele vyráběly štípáním;
* ''šindel štípaný'' má trojnásobnou životnost než
* ''šindel řezaný'', vyrobený z prkna, protože při řezání prken se poruší vlákna dřeva
Klasický řezanýŘezaný šindel je vyráběn z prken, řezaných po délce kmene. Je však možnéNelze vyrábět řezaný šindel s vlastnostmi štípaného. Kmen nařezaný na délku, šindelevždy se rozřežejedná nao čtvrtinypouhou a z nich se potom úhlopříčně odřezávají jednotlivé šindele stejné tloušťkyatrapu. Tím se dosáhne lepších vlastností než u štípaného šindele, kde je velice různá tloušťka jednotlivých šindelů.
 
[[Soubor:Hradčany, U raka 0221.jpg|thumb|Detail střechy s šindelovou krytinou]]
Pro dlouhou životnost šindele je nezbytná impregnace šindele a jeho povrchová údržba, kdy je nutné opakovat nátěry v periodě cca 8 let. O trvanlivosti a odolnosti materiálu jasně vypovídá skutečnost, že jsou s ním obkládány dodnes stavby v drsných horských podmínkách, kde beton selhává.
 
[[Soubor:Muzeum Držková - strýcova stolica.JPG|thumb|Strýcova stolica - nepostradatelný pomocník při výrobě šindele v [[Muzeum dřevěného porculánu|Muzeu dřevěného porculánu]]]]
Jeden čtvereční [[metr]] šindelové krytiny váží podle způsobu pokládání 30155025 [[kilogram|kg]]. Používá se jednoduché nebo dvojité krytí. U dvojitého krytí se šindele pokládají tak, že následující překrývá polovinu předchozího, čímž ve všech místech je alespoň dvojitá vrstva, která lépe odolává průniku vody (zejména první déšť po delším suchu, kdy se dřevo stáhne a mezi břitem a drážkou vzniknou drobné spáry). Vzdálenost mezi jednotlivými [[krokev|krokvemi]] bývá až dva metry (u pálené krytiny bývá do jednoho metru). Životnost může být při kvalitním položení a vhodné údržbě až 60 let.
 
Až do 19. století měla šindelovou střechu převážná většina budov, zámky, hrady a kostely nevyjímaje. V souvislosti s požárními předpisy se však starý šindel překrýval [[břidlice|břidlicí]] a později [[eternit]]em. Ještě dnes mnoho domů ve městech má původní šindelovou krytinu pod novějším krytím.
Výrobou a údržbou šindelových [[střecha|střech]] se zabývá dnes již téměř zaniklé [[truhlář]]ské a [[tesařství|tesařské]] [[řemeslo]] '''šindelářství'''. V současnosti se jedná spíše o luxusní a památkovou záležitost, protože většina umělých krytin nedosahuje kvality a tedy i ceny šindelové krytiny, kterou lze vykrýt všechny tvary, které si na střeše můžete vymyslet bez kousku oplechování.
 
K dřívější ruční výrobě štípaných šindelů bylo potřeba jen několik málo nástrojů. Ke štípání materiálu byla potřeba [[sekera]] s palicí, k obřezání [[poříz]], na zhotovení drážky pak fugovník. Většina výrobního procesu probíhala na dřevěné přichycovací stolici zvané na Valašsku strýc.
 
"Nepřerušená dřevní vlákna jsou důležitá pro pevnost a zejména trvanlivost šindele. Štípáním nedochází k přerušení dřevních vláken, což je důležité pro nemožnost vzlínání vody do šindele, pro rychlý odtok vody po vláknech ze střechy a také pro pevnost šindele." zdroj: www.drevenesindele.cz
 
== Související články ==
Neregistrovaný uživatel