Hasištejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Výměna infoboxu, typografie, literatura, drobné úpravy |
Historie, stavební podoba |
||
Řádek 12:
| loc-map = {{LocMap | Česko | mark = Castlesymbol.svg | marksize = 12 | label = Hasištejn | position = right | lat = 50.4452 | lon = 13.2572 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = snad [[Václav II.]]
| další majitelé = [[Šumburkové]],
| současný majitel = obec [[Místo]]
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| architekt = Fridrich ze Šumburku
| výstavba = počátek 14. století
| přestavba = po roce [[1418]], 70.
| zánik = [[1560]]
| commons = Category:Hasištejn
| rejstřík památek = 25554/5-653
| www = [http://www.hasistejn.cz/ Stránky hradu
}}
[[Hrad]] '''Hasištejn''' ([[němčina|německy]] ''Hassenstein'') leží na [[Česko|české]] straně [[Krušné hory|Krušných hor]] na Kadaňsku u královského města [[Kadaň]] nad obcí [[Místo]] v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 627
== Historie ==
Původ Hasištejna není znám, na hradišti byly nalezeny stopy pohanského pohřebiště, což svědčí o velmi dávném osídlení. První písemná zmínka o královském hradu byla v [[Majestas Carolina]] ze [[14. století]], přestože na tomto místě je zmiňováno opevněné místo už ve století [[12. století|dvanáctém]]. Poskytovalo ochranu obchodní cestě mezi [[Kadaň|Kadaní]] a [[německo|německým]] městem [[Zwickau]].
[[File:hassenstein ueberblick.jpg|thumb|left|Pohled na hrad z [[bergfrit]]u]]
Řádek 42 ⟶ 41:
| kapitola = Hasištejn
| strany = 150
}}</ref> Od roku [[1348]] byl hrad v držení rodu [[Šumburkové|pánů ze Schönburgu]]. Císař a král [[Karel IV.]] jim jeho držbu roku [[1351]] prodloužil i s panstvími [[Přísečnice]] a [[Schlettau]]. V jím vydaném zákoníku Majestas Carolina jej uvádí mezi královskými hrady, které panovníci nesmí prodat a
| příjmení = Anděl
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| kapitola = Hasištejn – hrad
| strany = 129–131
| svazek = III}}</ref> Ten se dostal do sporů s [[Václav IV.|Václavem IV.]] a spolčoval se s loupeživými rytíři, se kterými přepadávali královské statky. Královské vojsko proto pod velením Mikuláše Chudého z Lobkovic hrad po dvouměsíčním obléhání dobylo a král Hasištejn ihned Mikuláši zastavil. Od roku [[1421]] ho Mikuláš získal jako dědičné korunní léno. Jeho vnuk, vzdělaný humanista [[Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic]], zde žil trvale od roku [[1490]]<ref name="Sedmička">{{Citace periodika| autor = Vladimír Vacula| titul = Hasištejn. Rozhledna i bašta kumštýřů| periodikum = Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec | odkaz na periodikum = www.sedmička.cz | rok = 2010 | měsíc = srpen | ročník = II | číslo = 32 | strany = 22}}</ref> a nechal hrad výrazně rozšířit. Pak v něm založil jednu z největších knihoven českého království. Knihovna byla později přestěhována do Chomutova, kde roku [[1598]] shořela.
Hrad dále vlastnili různí příslušníci Lobkoviců a jeden čas i [[Šlikové|Šliků]]. Po konfiskaci majetku [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřího Popela z Lobkovic]] vlastnil sedm osmin hradu císař [[Rudolf II.]] Roku [[1606]] je od něj koupil Linhart starší Štampach ze Štampachu.<ref name="andel"/> Po bitvě na Bílé hoře a během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] se majitelé měnili a stavba začala chátrat. V záznamech z roku [[1622]] byl hrad uváděn jako opuštěný. Na počátku 18. století zříceninu hradu nechal upravit Emanuel Karsch, postavil zde hostinec. Ten v roce [[1976]] vyhořel. Obě budovy hostince před požárem jsou zachyceny ve čtvrtém dílu seriálu [[30 případů majora Zemana]] ''Hon na lišku'' jako Čadkova chata („Liščí doupě“)<ref>[http://www.filmovamista.cz/200-Hon-na-lisku Filmovamista.cz Hon na Lišku]</ref>. Nový, menší hostinec byl postaven v roce 1995. Je na něm pamětní deska, připomínající návštěvu [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goetha]] v roce [[1810]].<ref name="Tipy na výlet">{{Citace monografie
| příjmení = Pohorecký
| příjmení2 =
Řádek 59 ⟶ 69:
}}</ref>.
== Stavební podoba ==
[[File:Burg hassenstein.jpg|thumb|right|Hrad Hasištejn]]▼
Pro stavbu byla vybrána oválná plocha nad prudkým svahem k údolí [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]]. Nejstarší stavební fáze patří k hradům [[Hrad#Typy hradů|bergfritového typu]]. [[Bergfrit]], obehnaný plášťovou hradbou, zaujal nejvyšší místo jádra v čele hradu. Ve skále u paty věže byla vytesána cisterna na vodu. Na protilehlém a nejlépe chráněném místě stojí věžový palác, ke kterému naproti vstupní bráně přiléhala kaple zaklenutá [[Křížová klenba|křížovou klenbou]]. Její existence podporuje královské založení hradu.
Někdy po obléhání roku 1418 byl hrad výrazně rozšířen. Na východní straně jádra bylo zřízeno rozlehlé nádvoří postavené nad klenbou velkého sklepa, který využil prostor původně velmi strmého svahu. Na nádvoří se vstupovalo přes šíjový příkop čtverhrannou, dovnitř otevřenou branou. Hrad byl navíc obehnán [[parkán]]ovou hradbou se dvěma nevýraznými baštami na západní straně.
Během pozdně gotické přestavby za Lobkoviců bylo opevnění hradu znovu rozšířeno. Před šíjovým příkopem vznikla nová hradba s věžovou branou a čtverhrannou [[Bateriová věž|bateriovou věží]]. Obě věže byly směrem k hradu otevřené. Hradbu chránil další příkop. Na návrší, odkud mohl být hrad účinně ostřelován z děl, byla postavena valy opevněná předsunutá bašta s věží opatřenou břitem. Dvojice nových bašt zpevnila parkánovou hradbu na západní straně. V jádře byl navíc pod bergfritem postaven nový palác, ze kterého se dochovala především východní zeď s [[arkýř]]i.
== Dnešní stav ==
Zachovala se velká věž, která slouží jako rozhledna, dále zbytky dvou paláců a část hradeb. Vrch je zčásti zarostlý. Přístup je nejblíže z obce Místo zhruba 1 km vzdálené. Pro cestující vlakem je nejlépe vystoupit na nádraží [[Prunéřov]] a 5 km dojít pěšky. Od motorestu Ušák sem vede modrá značka, z obce Místo žlutá.<ref name="Zříceniny hradů">{{Citace monografie
|