Společnost sítí: Porovnání verzí

Přidáno 67 bajtů ,  před 6 lety
→‎Definice sítě: propojování hesel
(→‎Síťová společnost: propojování hesel)
(→‎Definice sítě: propojování hesel)
V rámci komplexnosti předkládané tematiky je třeba povšechně definovat i samotnou síť, jelikož tento pojem je pro naši problematiku zásadní. Ve svém článku Toward a Sociology of the Network Society Castells popisuje síť jako: ''„dynamickou, samovyvíjející se strukturu, která je poháněna informačními technologiemi a komunikacemi a může růst v souladu s cíli sítě. Svou hodnotu síť zvyšuje spolu s přidanými uzly.“''<ref>CASTELLS, Manuel. Toward a Sociology of the Network Society. ''Contemporary Sociology.'' [online]. 2008. [cit. 2014-12-01]. Dostupný na World Wide Web: <https://llk.media.mit.edu/courses/readings/csik/sociology-network-society.pdf>.</ref> Infrastruktura soudobé síťové společnosti je tvořena obrovskou sítí recipročních vztahů ať už mezi jednotlivci, komunitami, nebo nadnárodními korporacemi. Sítě se staly nervovým systémem naší společnosti.
 
Castells ve svých analýzách velmi často akcentuje přítomnost toků v sociálním prostoru a tvrdí, že naše společnost je formována toky technologií, [[kapitál|kapitálu]], informací, symbolů, zvuků a obrazů. Staré industriální prostory se přeměnily v nový prostor informačních toků tzv. „space of flows“ a tvoří platformu síťové společnosti.
 
== Vznik nové ekonomiky ==
Jan van Dijk, nizozemský profesor sociologie, vnímá síťovou společnost jako společnost, jejíž podstatou je kombinace mediálních a sociálních sítí, které tvoří základní infrastrukturu. Tato sociální infrastruktura se pod vlivem komunikačních sítí mění, rovněž tak se mění komunikační sítě působením sociální infrastruktury. Zmíněný proces se podílí na formování síťové společnosti, v níž jsou vztahy seskupeny v podobě mediálních sítí nahrazující či doplňující společenské sítě bezprostřední osobní komunikace.
 
Jan van Dijk ve své knize The Network Society předkládá svým čtenářům, že současná síťová společnost vznikla jako výsledek druhé komunikační revoluce a jednadvacáté století vyhodnocuje jako věk sítí, kdy jsme svědky masové individualizace jednotlivců. Jedním z neblahých procesu individualizace je ovšem nepříjemný pocit odloučení a stimuluje touhu navazovat nové sociální kontakty, což je hnací silou expanzivních [[sociální síť|sociálních sítí]]. Jan van Dijk v téže publikaci zmiňuje ověřený fakt, že restrukturalizace komplexně mění celou společnost. Na jedné straně je otevřena globalizaci a socializaci, na straně druhé fandí lokalizaci a individualizaci.
 
Jak Castells, tak van Dijk se ve své práci zabývají komparací pojmů síťová společnost a [[informační společnost|společnost informační]]. Oba se přiklání k přívlastku síťová, neboť považují síťovou společnost jako pokrokovější a daleko pokročilejší. Castells svůj postoj obhajuje tvrzením, že všechny minulé společnosti byly založeny na informaci a tvrdí, že síťová společnost je jakýmsi jejím pokračováním. V informační společnosti si lidé často museli vystačit jen s médii založenými na fyzické podstatě (telegramy, dopisy, noviny), kdežto nyní mají k dispozici pohotový nepřetržitý zdroj informací, internet. Tedy dříve se informace dostávaly pouze do rukou vyvolených, k individuálnímu cíli, avšak nyní, zejména díky internetu, jsou informace dostupné odkudkoliv kdykoliv takřka všem. Manuel Castells své pojednání uzavírá tezí, že každá předchozí společnost byla ve své podstatě informační, protože každá svým způsobem byla nucena využívat informace, ať už se jednalo o lovení mamuta či sestrojení parního stroje.
 
Jako další mezník dosvědčující nástup nového společenství vidí Castells - ve shodě s van Dijkem – implementaci nového paradigmatu, jímž jsou [[nová média]]
 
== Reference ==
Neregistrovaný uživatel