Červený hrádek (zámek, Jirkov): Porovnání verzí

Infobox, rozšíření článku, kategorie
m (řádková verze {{Commonscat}})
(Infobox, rozšíření článku, kategorie)
{{Infobox budova
[[Soubor:Cerveny hradek 01.jpg|thumb|Čelní pohled]]
| název = Červený Hrádek
''' Zámek Červený hrádek''' je [[baroko|raně barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] ležící 2 km severně od [[Jirkov]]a uprostřed lesů na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]].
| typ = zámek
| obrázek = Červený Hrádek - zámek.jpg
| popisek = Východní průčelí
| využití = hotel, prohlídkový okruh
| poloha = [[Červený Hrádek (Jirkov)|Červený Hrádek]] 1
| obec = Jirkov
| země = Česká republika
| zeměpisná šířka = 50.51225
| zeměpisná délka = 13.443889
| loc-map = {{LocMap | Česko | mark = Castlesymbol.svg | marksize = 12 | label = Červený Hrádek | position = right | lat = 50.51225 | lon = 13.443889 | float = center | relief = 1 | caption =}}
| stavitel = [[Jan Adam Hrzán z Harasova]]
| další majitelé = [[Lichtenštejnové]],<br/>[[Rottenhanové]],<br/>[[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]]
| současný majitel = Město Jirkov
| sloh = [[Barokní architektura|barokní]]
| architekt = snad [[Antonio da Porta]]
| výstavba = [[1669]]–[[1675]]
| přestavba =
| zánik =
| commons = Category:Červený Hrádek Castle (Jirkov)
| rejstřík památek = 26556/5-490
| www = [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz/ Oficiální stránky]
}}
''' Zámek Červený hrádek''' je [[baroko|raně barokní]] [[zámek (stavba)|zámek]] ležící 2 km severně od [[Jirkov]]a uprostřed lesů na úpatí [[Krušné hory|Krušných hor]] v&nbsp;[[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Stojí na ostrožně, v&nbsp;místech zaniklého hradu ''Borku'', v&nbsp;nadmořské výšce 410 m n. m. Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Zámek Červený Hrádek|ID=137744|datum=2014-12-12}}</ref>
 
== Historie ==
Červený hrádek stojící na místě původního [[středověk]]ého [[hrad]]u Borek získal svůj název v 1. &nbsp;polovině [[15. století]], kdy byl opraven a &nbsp;fasáda zámku byla natřena červenou barvou. Na hradu a následně zámku Červený hrádekPoprvé se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku jistě stojí rod Konipasů, Glatzů ze Staréhov&nbsp;pramenech Dvoraobjevilo čiroku [[Lobkovicové|Lobkoviců1422]].<ref [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců.name="durdik"/>
 
Hrad Borek byl založen zřejmě na přelomu 14.&nbsp;a&nbsp;15.&nbsp;století a&nbsp;jeho prvním jistým majitelem byl [[Dětřich Kraa]]. Na hradu se vystřídala celá řada šlechtických rodů. Za zmínku stojí rod Konipasů, Glatzů ze Starého Dvora či [[Lobkovicové|Lobkoviců]]. [[Bohuslav Felix Hasištejnský z&nbsp;Lobkovic]] nechal hrad přestavět na renesanční zámek. [[Jiří Popel z Lobkovic]] potrestal v prostorách zámku vzpouru chomutovských popravou dvou vzbouřenců. Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl zámek velmi poškozen a&nbsp;stal se neobyvatelným.
Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]] kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. V letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař.
 
Dnešní podobu získal zámek v [[17. století]], kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]]. Zakladatelem zámku byl [[Jan Adam Hrzán z Harasova]], který nechal roku [[1655]] strhnout staré zdivo a&nbsp;zahladit zemní opevnění. Samostná stavba proběhla z&nbsp;větší části v&nbsp;období [[1669]] až [[1675]].<ref>{{Citace monografie
Rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu [[1938]] umožnil Max Egon předáku [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] [[Konrad Henlein|Konrádu Henleinovi]] a anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v roce [[1945]] zabaven.
| příjmení = Anděl
| jméno = Rudolf
| odkaz na autora = Rudolf Anděl
| spoluautoři = a kol.
| titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy
| vydavatel = Nakladatelství Svoboda
| místo = Praha
| rok = 1984
| počet stran = 664
| kapitola = Červený Hrádek – zámek
| strany = 75–77
Dnešní | podobusvazek získal= zámek v [[17. století]] kdy ho vlastnil rod [[Hrzánové z Harasova|Hrzánů]].III}}</ref> V &nbsp;letech [[1687]]–[[1688]] působil na zámku sochař [[Jan Brokoff]], který vytvořil dvě kašny na nádvoří, soubor soch, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se narodil jeho syn [[Ferdinand Maxmilián Brokoff|Ferdinand Maxmilián]], v Evropě proslulý barokní sochař.
 
Rod [[Hohenlohové|Hohenlohe-Langenburg]] byl posledním šlechtickým rodem, který zámek a panství vlastnil. V srpnu [[1938]] umožnil Max Egon předáku [[Sudetští Němci|sudetských Němců]] [[Konrad Henlein|Konrádu Henleinovi]] a &nbsp;anglickému lordu Waltrovi Runcimanovi schůzku, která předznamenala následnou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]]. Proto byl zámek rodu Hohenlohe-Langerburg v &nbsp;roce [[1945]] zabaven.
V průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila LDN. O zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v letech 1945–[[1946]] Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší [[inventář]] velmi těžko dohledává. Přehled je jen o zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a v Okresním muzeu v Chomutově, obrazy z Krásného Dvora se na zámek vrátily.
 
V &nbsp;průběhu prvních dvaceti let po válce se na zámku vystřídala celá řada organizací a budova postupně chátrala. Začala být udržovaná až v době, kdy zde sídlila LDN[[léčebna dlouhodobě nemocných]]. O &nbsp;zámecký park a oboru se staral lesní závod Janov. Původní vybavení zámku bylo v &nbsp;letech 1945–[[1946]] Národní kulturní komisí sepsáno, označeno a &nbsp;rozvezeno na různá místa. Dnes se však tehdejší [[inventář]] velmi těžko dohledává. Přehled je jen o &nbsp;zámecké knihovně a obrazech. Ty jsou k vidění na zámku v Benešově nad Ploučnicí a &nbsp;v &nbsp;Okresním muzeu v &nbsp;Chomutově, obrazy z &nbsp;Krásného Dvora se na zámek vrátily.
Od roku [[1996]] je zámek majetkem města Jirkova. V roce [[2006]] byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a centrum cestovního ruchu. Sídlí zde Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov příspěvková organizace, která zámek spravuje.
 
Od roku [[1996]] je zámek majetkem města Jirkova. V &nbsp;roce [[2006]] byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce a &nbsp;bylo zde vybudováno vzdělávací zařízení a &nbsp;centrum cestovního ruchu. Sídlí zde ''Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov příspěvková organizace,'' kterákteré zámek spravuje.
 
== Architektura a zámecký park ==
Zámecká budova neobsahuje zdivo staršího hradu ani zámku. Pouze ve zdech terasy před zámkem jsou druhotně použity kamenické prvky z&nbsp;původního hradu.<ref name="durdik">{{Citace monografie
Zámek je barokní [[Křídlo (architektura)|čtyřkřídlá]] uzavřená budova kolem obdélníkového [[nádvoří]] krytá mansardovou [[střecha|střechou]]. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní [[fasáda|fasády]] dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří [[Arkáda (architektura)|arkádami]], ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné [[schodiště]] se [[zábradlí]]m z balustrů, zdobené [[váza]]mi. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s jednodušším [[Portál (architektura)|portálem]]. V obou vchodech je bohatá [[štuk]]ová a malovaná výzdoba [[strop]]u. V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná [[Šácholan|magnolie]] u schodiště zámku. Dnes je park kulturní památkou a je zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek.
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| kapitola = Červený Hrádek
| strany = 99
}}</ref>
 
Zámek je barokní [[Křídlo (architektura)|čtyřkřídlá]] uzavřená budova kolem obdélníkového [[nádvoří]] krytá mansardovou [[střecha|střechou]]. Vzhledem k terénní situaci jsou venkovní [[fasáda|fasády]] dvoupatrové, ale jen delší boční křídla mají sklepní podlaží. Chodba v přízemí východního traktu byla původně otevřená do nádvoří [[Arkáda (architektura)|arkádami]], ty jsou dnes zazděné. Na čelní straně zámku je barokní dvouramenné [[schodiště]] se [[zábradlí]]m z &nbsp;balustrů, zdobené [[váza]]mi. Na protilehlé straně je vjezd na nádvoří s &nbsp;jednodušším [[Portál (architektura)|portálem]]. V obou vchodech je bohatá [[štuk]]ová a malovaná výzdoba [[strop]]u. V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná [[Šácholan|magnolie]] u schodiště zámku. Dnes je park kulturní památkou a je zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek.
 
V okolí zámku je rozsáhlý [[park]] a&nbsp;zámecká [[obora]]. Park byl původně doplněn [[Plastika (výtvarné umění)|plastikami]] a&nbsp;zahradními stavbami. Dodnes je zachovalý lesní pavilon (templ), míčovna či malé divadlo. V parku byly pěstovány cizokrajné vzácné dřeviny. Za povšimnutí stojí vzrostlá šlechtěná [[Šácholan|magnolie]] u schodiště zámku.
 
== Prohlídkový okruh ==
Návštěvníci mají možnost navštívit s &nbsp;průvodcem zrcadlový sál, lovecký salónek, obrazárnu, pracovnu Maxe Egona Hohenlohe a &nbsp;nejzajímavější prostory zámecké [[kaple]] a &nbsp;rytířského sálu.
 
Zámecká kaple je zasvěcena sv.svatému Janu Křtiteli, nachází se v &nbsp;ní původní dřevěné lavice a &nbsp;[[zpovědnice]]. Součástí kaple jsou zrekonstruované plně funkční zelektrizované [[varhany]] z &nbsp;[[18. století]], které už nejsou na měchy – byly zelektrizovány. V &nbsp;hlavní části s &nbsp;[[oltář]]em, který sahá přes dvě patra je původní štuková výzdoba, [[vitráž]]e a &nbsp;nástěnné malby s &nbsp;výjevy ze života sv.svatého Jana Křtitele. Oltář je také původní, obrazy z &nbsp;něj byly zcizeny a &nbsp;jsou nahrazeny obrazy jirkovského malíře Romana Křeliny. V &nbsp;roce [[1998]] byla kaple znovu vysvěcena, od té doby se zde mohou konat [[mše]] i &nbsp;církevní svatební obřady.<br />
 
Rytířský sál je hlavním sálem zámku a &nbsp;místem konání svatebních obřadů a &nbsp;společenských akcí. Sál sahá přes dvě patra a &nbsp;jeho výzdobu tvoří sochy [[Starověk|antických]] bohů a &nbsp;sochy nosičů sloupů. Na barevných malbách jsou výjevy z bojů s &nbsp;[[Osmanská říše|Turky]] a &nbsp;na štukové výzdobě pak scény z &nbsp;lovu. Nad horními okny jsou štukové obrázky lovených zvířat, z nich je bezesporu nejzajímavější obrázek(např.&nbsp;obraz [[slon]]a nad prostředním oknem., Tenkterý patrně souvisí s &nbsp;tureckými válkami).
 
== Reference ==
<references/>
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Červený Hrádek Castle (Jirkov)|Červený Hrádek}}
* [http://www.zamek-cerveny-hradek.cz www.zamek-cerveny-hradek.cz]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=1309 Červený Hrádek na Hrady.cz]
 
{{geo cz|50|30|44.1|13|26|38|landmark}}
 
[[Kategorie:Zámky v okrese Chomutov]]
[[Kategorie:Hrady v Krušných horách]]
[[Kategorie:Kulturní památky v okrese Chomutov]]
[[Kategorie:Jirkov]]