Wikipedie

Ernst Röhm: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m přidána Kategorie:Účastníci pivnicového puče za použití HotCat
typo, čeština, odkazy
Řádek 1:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-15282A, Ernst Röhm.jpg|thumb|Ernst Röhm.]]
'''Ernst Julius Röhm''' ([[28. listopad]]u [[1887]], [[Mnichov]] – [[2. červenec|2. července]] [[1934]], [[Mnichov]]) byl německý vojenský důstojník, velitel a spoluzakladatel polovojenských oddílů [[Sturmabteilung|SA]] (nacistických “úderných„úderných oddílů”oddílů“), zvaných též “hnědé„hnědé košile”košile“, které za pomoci politického teroru dopomohly [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] k moci.
 
== Raná léta ==
Narodil se v Mnichově jako jedno ze tří dětí Julia Röhma a jeho ženy Emilie (roz. Baltheiser). Narozen v Mnichově sloužilSloužil jako důstojník z povolání v bavorské armádě během [[první světová válka|první světové války]]. Dosáhl hodnosti Oberleutnant v bavorském 13. dělostřeleckém pluku. Utrpěl několik poranění obličeje v září [[1914]] ve [[Francie|francouzském]] [[Lotrinsko|Lotrinsku]], která zanechala zřetelné jizvy. Později byl povýšen do hodnosti kapitána.
 
Po skončení první světové války v roce [[1918]] se připojil k jednotkám [[Freikorps]], které byly jednou z mnoha polovojenských (nelegálních) polovojenských organizací vzniklých po válce v [[Mnichov]]ě. Tyto jednotky byly zakládány pravicově smýšlejícími důstojníky jako obrana proti pokusům komunistů o převzetí moci a jako tajná rezerva [[Reichswehr]]u. V roce 1920 se stal členem [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] a pomáhal organizovat jednotky [[Sturmabteilung|SA]]. V roce 1923 po neúspěchu [[Pivní puč|Pivního puče]] v [[Mnichov]]ě, na kterém se aktivně podílel, byl odsouzen a odseděl„odseděl“ si patnáct měsíců, během kterých se stal jedním z nejbližších přátel Adolfa Hitlera. PrýÚdajně byl jediným člověkem, který směl Hitlerovi tykat.{{chybí zdroj}}
 
Po svém propuštění z landsberského vězení v roce 1924 spolupracoval s [[Adolf Hitler|Hitlerem]] na přebudování nacistické strany, ale již během této doby se začaly projevovat zásadní názorové rozdíly mezi [[Adolf Hitler|Hitlerem]] a Röhmem. V dubnu 1924 pomáhal vytvořit Frontbann – legální podobu SA, která v té době byla dočasně postavena mimo zákon. Později zasedal jako poslanec v [[Říšský sněm (Německo)|Reichstagu]] za stranu [[Nationalsozialistische Freiheitspartei]] (Národně socialistická strana svobody). V roce 1925 rezignoval a odjel do [[Bolívie]], kde sloužil jako vojenský pozorovatel. V této době se ocitl na seznamech vojáků Reichswehru určených k povýšení do hodnosti plukovníka.
 
== Röhmův návrat do Německa ==
V roce 1930 převzal vedení úderných oddílů SA osobně Hitler jako nejvyšší vůdce SA. Hitler poslal osobní žádost Röhmovi, aby se vrátil do Německa a nabízel mu funkci Stabschef veškerých jednotek [[Sturmabteilung|SA]]. Röhm nabídku přijal a v roce 1931 představil SA radikálně nové ideje a obklopil se ve vedení nejbližšími přáteli, převážně z řad jeho [[Homosexualita|homosexuálních]] přátel. Zvěsti o homosexuálních praktikách v SA pod Röhmovým vedením a Röhmovy nezakrývanéneskrývané ambice na budoucí ovládnutí Reichswehru pomocí SA byly brzy kritizovány konzervativními vojenskými kruhy.
 
Hlavní funkcí jednotek [[Sturmabteilung|SA]] během let, kdy se utvářela nacistická strana, bylo vytváření politického teroru. Byly to vlastně politicko-vojenské jednotky, které měly za úkol ochraňovat shromáždění [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] a zároveň terorizováníterorizovat ostatníchostatní konkurenčníchkonkurenční politickýchpolitické stranstrany a hnutí, především komunistůkomunisty. SA pomocí mnoha vražd politických odpůrců a pomocí pouličních násilností dopomohly [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] k nejsilnější pozici v [[Mnichov]]ě a později v celém Německu. SA vyvolávaly neustále neklid a pouliční násilí a pak se stavěly do role ochránců veřejného pořádku.
 
== Pád ==
Po uchopení moci nacisty v roce 1933 věřil Röhm stále v socialistickou revoluci (ostatně socialismus měli nacisté v názvu strany) vedenou nacisty, která znárodní velké kartely, zisky firem bude dělit mezi nezaměstnané a zruší tzv. úrokové otroctví. To se však nelíbilo bohatým průmyslovým a obchodním kruhům, které [[Adolf Hitler|Hitlera]] a jeho stranu finančně podporovaly, aby je uchránil právě před takovým nebezpečím. Röhm veřejně mluvil o dokončení socialistické revoluce, ve kterou stále věřil.
 
Hitler, který využíval [[Sturmabteilung|SA]] k tomu, aby se sám dostal k moci, si uvědomoval nebezpečí odlivu bohatých příznivců i voličů strany. Členové úderných jednotek se rekrutovali z řad vykořeněných jedinců dělnické třídy a nemajetných lidí, kteří byli smýšlením antikapitalisté. Věřili, že to oni udělají socialistickou revoluci. To však Hitler nemínil dopustit. Jeho moc stále závisela na podpoře tradičně vlivných vojenských kruhů, které byly nacionalistické a silně pravicové. Ty popuzoval Röhm nejen svým levicovým smýšlením, ale zároveň snahou vytvořit z SA základ budoucí revoluční armády, která do sebe pojme Reichswehr. Představa, že násilnické a neukázněné pouliční bojůvky SA získají v armádě převahu, byla noční můrou každého německého důstojníka - šlo o přímé ohrožení zájmů tradičních pruských vojenských kruhů. Ve skutečnosti v těchto kruzích převládal názor, že po smrti říšského prezidenta [[Paul von Hindenburg|Hindenburga]] (jehož zdravotní stav se v roce 1934 zhoršoval a bylo jasné, že brzy umře) je třeba obnovit monarchistické zřízení pod vládou korunního prince Viléma, syna císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II]]. K tomu chtěli přechodně využít i Hitlera.
 
Dne 11. dubna 1934, u příležitosti jarního cvičení námořnictva ve východním Prusku, se [[Adolf Hitler|Hitler]] setkal na palubě kapesní bitevní lodi [[Lützow (kapesní bitevní loď)|Deutschland]] s ministrem obrany [[Werner von Blomberg|Wernerem von Blombergem]] a velitelem námořnictva admirálem [[Erich Raeder|Erichem Raederem]]. Zde se dohodl na podpoře [[Reichswehr]]u při své kandidatuře na prezidenta výměnou za zredukování SA, potlačení Röhmových ambicí a zachování nezávislosti armády. Podle Shirera<ref>viz kniha uvedená výše</ref> nabídl Hitler vojenským představitelům za podporu své kandidatury zvětšení a znovuvyzbrojení vojsk.
 
Svým voláním po “druhé„druhé revoluci”revoluci“ (tentokrát proti konzervativním složkám uvnitř strany) způsoboval rozkol uvnitř [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Ta se začala štěpit na pravicové křídlo oddané Hitlerovi a levicové křídlo reprezentované Röhmem a bratry [[Gregor Strasser|Gregorem]] a [[Otto Strasser]]ovými. Ztráta podpory vlivných kruhů a armády a rozkol strany by vedly určitě k pádu Hitlera, který by se nejspíš k moci již nikdy nedostal.
Na začátku června [[1934]] nemocný Hindenburg dal Hitlerovi [[ultimátum]], že pokud neuklidní situaci v zemi (sužované násilím SA) vyhlásí [[stanné právo]].
 
== Smrt ==
I když tlak na Hitlera, aby se zbavil Röhma a pacifikoval SA, byl velikývelký, Hitler se dlouho nedokázal odhodlat zakročit proti svému starému spolubojovníkovi a kamarádovi. Mnohokrát na Röhma naléhal, aby upustil od své “druhé„druhé revoluce”revoluce“. Když ale viděl, že odmítá ustoupit, rozhodl se pod vlivem [[Hermann Göring|Hermanna Göringa]] a [[Heinrich Himmler|Heinricha Himmlera]], kteří odstraněním Röhma sledovali vlastní cíle, udeřit.
 
Nakonec byl Röhm zavražděn bez soudu během čistky v SA, nazývané [[Noc dlouhých nožů]], která proběhla na konci června roku [[1934]]. Osobně jej „zatkl"„zatkl“ samotný Adolf Hitler v [[Bad Wiessee]], kde se konal sjezd vůdců SA. Brzy ráno 30. června byl Röhm vytažen z postele, kde spal se svým partnerem a ihned byl převezen do vězení [[Stadelheim]] v Mnichově. Zatímco zatýkání a vraždění všech (i potenciálních) odpůrců během Noci dlouhých nožů pokračovalo, Hitler opět váhal s rozhodnutím o konečném Röhmově osudu. Nakonec nařídil, aby mu do cely přinesli revolver.
 
Jakmile Röhm dostal do rukou zbraň, zeptal se: „''To mi posílá Adolf? Jestli mě chce zabít, tak ať to udělá sám! Chci zemřít jako moji přátelé, chci dostat kulku do [[břicho|břicha]], slyšíte?!''". [[Theodor Eicke]], vyšší důstojník [[Schutzstaffel|SS]] odpověděl: „''Radím vám, abyste si to rozmyslel.''". „''NE!''", vykřikl Röhm a hodil po odcházejícím Eickovi cihlu. To Eickeho naštvalo a mávl rukou na svého pobočníka, rovněž důstojníka SS [[Michael Lippert|Michaela Lipperta]], který vytáhl pistoli a Röhma střelil. Ten vzdechl „''Můj vůdce...''" a klesl k zemi. Pohřben byl na hřbitově Westfriedhof v [[Mnichov]]ě.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Röhm“