Ravenna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Odkazy: úprava odkazů
fix odkazu na rozcestníky: Honorius, Římská říše, světec
Řádek 35:
 
== Historie ==
Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky [[Pád (řeka)|Pád]], snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil [[Julius Caesar|Caesar]] přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař [[Hadrián]] vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav ''Classis'' byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva [[ŘímskáŘímské říšeimpérium|Římské říše]] (po [[Misenum|Misenu]]). Císař [[Honorius (císař)|Honorius]] si je v roce [[402]] zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v [[Milán]]ě. Po smrti císaře [[Constantius III.|Constantia III.]] roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra [[Galla Placidia]], která se o město velmi zasloužila.
 
Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král [[Odoaker]] a východořímský císař Zeno pověřil [[Ostrogóti|ostrogótského]] krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha]], aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce [[Belisar]]. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku [[784]] patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „[[Cisalpinská republika|Předalpské republice]]“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.
Řádek 47:
* '''Baptisterium ariánů''', menší osmiboká kaple z konce 5.století.
* '''Arcibiskupská kaple San Andreas''' v prvním patře [[biskup]]ského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku [[500]]).
* '''San Apollinare Nuovo''', raně křesťanská trojlodní [[bazilika]] bez [[transept]]u, postavená Theodorichem Velikým kolem roku [[520]] pro [[ariánství|ariány]]. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z [[evangelium|evangelií]], procesní průvode [[světecSvatý|světců a světic]], směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe i Theodorichův palác.
* '''[[Theodorichovo mausoleum]]''' z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a [[monolit]]ickou střechou z jediného kusu [[Istrie|istrijského]] vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
* '''San Apollinare in Classe''' za městem směrem k přístavu - typická raně křesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena [[549]], zvonice z konce [[10. století]]. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na stěnách lodi byla zničena patrně roku [[1440]].