Ludvík Filip II. Orleánský: Porovnání verzí

m
rozlišovače
m (bot změnil kategorii dle požadavku za použití AWB)
m (rozlišovače)
Častý pobyt v [[Anglie|Anglii]] měl také velký vliv na utváření jeho politických názorů – stal se z něj [[Liberalismus|liberál]] a příznivec [[konstituční monarchie]]. V roce [[1787]] měl řeč před shromážděním francouzské šlechty a zde se otevřeně a statečně přihlásil k myšlenkám [[liberalismus|liberalismu]]. Své liberální názory ale netajil ani před králem a tak byl ještě téhož roku opět poslán do vyhnanství na své panství [[Villers-Côtterets]].
 
Když byly do [[Paříž]]e svolány [[Generální stavy]], stal se Filip pohotově politicky aktivním a hojně psal a vydával [[pamflet]]y své i pamflety svých přátel. V následujících volbách byl natolik úspěšný, že získal dokonce tři [[poslanec]]ké [[mandátMandát (politika)|mandáty]]y – jeden od pařížské šlechty a další za volební obvody [[Villers-Côtterets]] a [[Crépy-en-Valois]]. V Generálních stavech se stal příznivcem [[opozice (politika)|opoziční]] menšiny složené z liberálních šlechticů, kteří požadovali zrušení králova [[absolutismus|absolutismu]]. Zpočátku byl v Generálních stavech členem stavu [[šlechta|šlechticů]], ale v roce [[1789]] překvapivě přestoupil do třetího stavu, kam patřili měšťané, svobodní rolníci a obchodníci, tedy neprivilegovaní občané. Tento jeho čin, jeho postoje a role, kterou sehrál v událostech roku 1789, jsou dodnes mezi historiky předmětem diskusí. U královského dvora byl díky svým názorům a svým šokujícím politickým rozhodnutím považován za zrádce a přízemního [[populista|populistu]], který touží po moci a dost možná i po trůnu. Král [[Ludvík XVI.]] jej samozřejmě nenáviděl, jelikož Ludvík Filip prosazoval sepsání nové [[ústava|ústavy]] dle anglického vzoru, která by v zemi zavedla konstituční monarchii a omezila tak moc krále. Členové královského dvora navíc Ludvíka Filipa podezřívali z toho, že revoluce je z větší části financována právě z jeho peněz a on tak rychle získal přezdívku „Zlato Orléanské“. Co ovšem popuzovalo krále a královnu ze všeho nejvíce, to byla stále rostoucí popularita Ludvíka Filipa u pařížského lidu. Pravdou je, že obyvatelé Paříže Ludvíka Filipa v jeho politických plánech skutečně podporovali, stejně jako jeho osobní přátelé z řad inteligence, zejména [[Adrien Duport]] a [[Choderlos de Laclos]].
 
== Zednář ==