Moskevský Kreml: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Několik oprav, formulací |
||
Řádek 51:
}}</ref> z velké části nebyly nikdy provedeny. Nicméně velký projekt spojený s reformou z roku [[1763]], která ustanovila Moskvu jako centrum soudu, proveden byl.
Kateřina pověřila talentovaného klasicistního architekta [[Matvej Kazakov|Matveje Kazakova]] provedením budovy Senátu. Tato budova leží v do té doby nevyužité severovýchodní části Kremlu. Tato čtyřpatrová budova tvoří souměrný trojúhelník s dvěma vnitřními křídly a třemi nádvořími. Do východního vrcholu tohoto trojúhelníku Kazakov umístil výraznou rotundu, která sloužila pro shromažďování Senátu. Po dostavbě byla hradební věžička před Senátem z bezejmenné přejmenována na „Senátní“. Budova za dob komunismu sloužila jako sídlo [[
[[Soubor:2003-04-18_Moskau_Kreml_von_Christ-Erlöser-Kathedrale_aus.jpg|thumb|Pohled na Velký
V 19. století z příkazu císaře [[Mikuláš I. Pavlovič|Mikuláše I.]] proběhla další výrazná přestavba budovy, která byla poškozena za francouzské okupace na začátku století, Velkého kremelského paláce (Большой Кремлёвский дворец). Tuto přestavbu řídil architekt [[Konstantin Ton]] a na návrhu vnitřní výzdoby se podílel dvorní architekt [[Friedrich Richter]]. Tato přestavba vytvořila skutečnou dominantu Kremlu při pohledu přes řeku Moskvu. Během těchto prací také došlo k propojení Velkého paláce s palácem Těremským (Теремной дворец), Diamantovým palácem a s chrámem Zvěstování.
Poté opět Kreml začal ztrácet na významu až do doby nástupu komunismu na začátku 20. století.
===
{{NPOV}}
[[Soubor:Plan of Moscow Kremlin.jpg|thumb|left|Plán Kremlu z roku 1917, před komunistickými přestavbami]]
Řádek 65:
Na příkaz [[Josif Vissarionovič Stalin|Josifa Stalina]] došlo k rozsáhlému bourání po staletí stavěných chrámů po celém Rusku, naštěstí Kremlu se toto řádění zčásti vyhnulo, i když ani některé chrámy v Kremlu nebyly ušetřeny. Krom zbourání konventu Nanebevstoupení, klášteru Zjevení, starého Spasitelova chrámu a malého Nikolského paláce také Stalin odstranil ze svých soukromých komnat všechny carské symboly a uzavřel Kreml veřejnosti.
Ve třicátých letech byly původní zlaté orlice umístěné na kremelských věžích zčásti nahrazeny svítícími rudými kolem 3 metrů vysokými hvězdami. Místo po zbouraných budovách nahradila vojenská akademie a [[Sjezdový palác]] postavený v letech [[1959]]-[[1961]] architektem [[Michail Posochin|Michailem Posochinem]]. Tato stavba je postavena z mramoru a skla, je konstrukčně velice jednoduchá a nepůsobí rušivým dojmem, což
V roce 1955 byl Kreml znovu veřejnosti otevřen a v roce 1961 se z něho stalo kromě sídla vlády muzeum. Později v roce 1990 byl jako první ruský komplex zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
Řádek 76:
=== Bibliografie ===
* {{Citace sborníku | příjmení = Brumfield | jméno = William Craft | titul = Kreml | příjmení sestavitele = Parkin | jméno sestavitele = Neil | sborník = Sedmdesát divů světové architektury a stavitelství | vydavatel = Slovart | místo = | rok = 2003 | počet stran = 304 | isbn = 80-7209-462-9
| strany = 93-97}}
* {{Citace monografie | příjmení = Gončarová | jméno = A. A. | příjmení2 = Gordějev | jméno2 = N. V. | titul = Московский Кремль | vydavatel = | místo = Moskva | rok = 1958 | počet stran = | jazyk = rusky}}
| |||