Křížová cesta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Gramatická oprava.
Řádek 12:
K vykonání poutě z [[Evropa|Evropy]] na [[Blízký východ|Blízký Východ]] koncem [[starověk]]u a v [[Raný středověk|raném středověku]] bylo potřeba odhodlání, pevné zdraví, dostatek financí a nezávislost. Většina obyvatel té doby neměla volnost pohybu, poněvadž byla [[nevolnictví]]m vázána ke své vrchnosti. Svatý [[Petronius, biskup|Petronius]], biskup z [[Bologna|Bologne]], vyšel prostým lidem vstříc a to tak, že dal ve své [[Diecéze|diecezi]] postavit napodobeninu [[Boží hrob|Božího hrobu]] i dalších míst a včlenil je do terénu tak, aby nechyběla ani hora [[Golgota]]. Po něm stavěli repliky i jinde. Takto dostupná ''jeruzalémská místa'' byla vděčně přijata a hojně navštěvována. Poutníkům byly nabídnuty rozmanité formy pašijových [[pobožnost]]í např. ''K sedmi krokům Spasitelovým'' nebo ''K sedmi Spasitelovým pádům''.
 
Do budování napodobenin svatých míst se později pustili i méně majetní lidé. Stavby se začaly zmenšovat na úroveň kapliček či pouhých sloupů. Rovněž vzdálenosti mezi místy se postupně zkracovaly. Pod vlivem [[Františkáni|františkánů]] se cyklus Křížové cesty později rozšířil i do jednotlivých zemí Evropy, v Německu od konce 15. století, kde měla Křížová cesta tradičně pouze sedm zastavení. Od doby kolem roku 1600 už mívala Křížová cesta tradičních čtrnáct zastavení, i když se můžeme setkat i s jiným počtem (např. 29 zastavení ve [[Starý Hrozňatov|Starém Hrozňatově]] u Chebu, tzv. Velkávelká křížová cesta) nebo 25 zastavení křížové cesty v [[Římov (okres České Budějovice)|Římově]] či až 100 zastavení a kaplí křížové cesty ve [[Vambeřice|Vambeřicích]]. V roce 1731 konečně [[papež]] [[Klement XII.]] uznal tradičních františkánských čtrnáct zastavení za závazné pro celou katolickou církev a jeho nástupce roku 1746 je nadal [[Odpustek|plnomocnými odpustky]]. Do té doby cyklus Křížové cesty nalezneme v českých katolických kostelech jen sporadicky, od druhé poloviny 18. století se ovšem začínají objevovat v městských chrámech a v 19. století došlo k jejich masovému rozšíření i do venkovského prostředí. Někde se ke čtrnácti zastavením neformálně přidává ještě patnácté, zobrazující prázdný Ježíšův hrob.
 
V roce [[1073]] obsadili Svatou zemi [[muslimové]], což křesťanský poutní ruch vážně narušilo. O to větší pozornosti se začala těšit evropská ''jeruzalémská místa''. Ve [[14. století]] byly křesťanské svatyně v [[Palestina|Palestině]] svěřeny [[Řád menších bratří|františkánům]], přesto byli křesťané na území [[Osmanská říše|Osmanské říše]] spíše trpěni než vítání.