Rosný bod: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Rosný bod z hlediska zdravotní nezávadnosti vnitřního prostředí stavby: Rosný bod se neposouvá - posouvá se teplota značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplněn výpočet rosného bodu. Zdroj: http://www.klusik.cz/cs/article/2-mraky-nad-nami-jak-na-vypocet-rosneho-bodu |
||
Řádek 16:
kde E značí [[parciální tlak]] [[nasycené vodní páry]] při teplotě T (v [[Kelvin]]ech), L je [[skupenské teplo vypařování]], R je [[měrná plynová konstanta vodní páry]], E<sub>0</sub> je parciální tlak nasycené vodní páry při teplotě 273,16 [[Kelvin|K]]. Teplotu rosného bodu získáme tak, že zjištěnou hodnotu E vynásobíme poměrnou vlhkostí (např. při 43 % vynásobíme číslo E hodnotou 0,43), tzn. hodnota E nyní vystupuje jako parciální tlak nenasycené vodní páry. Tuto hodnotu zpětně dosadíme do této rovnice a vypočteme novou hodnotu T, kterou pak můžeme interpretovat jako teplotu rosného bodu.
== Výpočet rosného bodu z teploty a vlhkosti ==
Rosný bod lze vypočítat podle následujícího vzorce. Vstupem je teplota ve °C a relativní vlhkost v %. Vzorec obsahuje empiricky stanovené konstanty. Dle výzkumu NOAA je za běžných podmínek přesnost výsledku do 1 %.
<math>T_{dp} = \frac{243,5 \ln(\frac{V}{100} \cdot e^{\frac{16,67 \cdot T}{243,5+T}})}{16,67-\ln(\frac{V}{100} \cdot e^{\frac{16,67 \cdot T}{243,5+T}})}</math>
Pro základní odhad je také možné použít následující vzorec, který je ale velmi nepřesný:
<math>T_{dp} = T - \frac{100 - V}{5}</math>
== Příklad ==
| |||