Dotazníkové šetření: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Upravila jsem úvod, výhody a nevýhody, strukturu dotazníků. Přidala jsem informace o výběru reprezentativního vzorku a typech dotazníků.
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
'''Dotazníkové šetření''' je jedna z kvantitativních metod výzkumu veřejného mínění, která je hojně využívána v [[sociologieSociologie|sociologii]]. Tato metoda se také často používá i v dalších oborech např. v <nowiki>[[ psychologiePsychologie|psychologii]], [[kulturní a sociální antropologie|kulturní a sociální antropologii]], [[managment|managmentu]],[[marketing|marketingu]]</nowiki>, [[prognostika|prognostice]], <nowiki>[[demografie|demografii]] a v [[poradenství]]</nowiki> .<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velký sociologický slovník|vydání = 1.|vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = 222-223|isbn = 80-7184164-1}}</ref>
 
Výzkumy prováděné pomocí dotazníkovému šetření se dají měřit sociologické jevy a také jejich analýzu za použití matematických modulů a statistických technik. Dotazníky jsou zaslány či sděleny ústně vybrané skupině lidí.
 
Výzkumy prováděné pomocí dotazníkovému šetření se dají měřit sociologické jevy a také jejich analýzu za použití matematických modulů a statistických technik. Dotazníky jsou zaslány či sděleny ústně vybrané skupině lidí. Díky této metodě je možné sesbírat velké množství dat s méně podrobnými informacemi. Tyto informace mohou být aplikovány na širší okruh lidí.<ref name=":2" />
podrobnými informacemi. Tyto informace mohou být aplikovány na širší okruh lidí''.''<ref name=":2" />
 
== ZKOUMANÉ JEVY ==
* [[Chování]] – co lidé dělají, jak jednají v určitých situacích. Pozor: I když se ptáme na chování člověka, dostáváme jenom zprávu o tom, co o svém chování sám říká.
* ·  [[Víra]] – čemu lidé věří. Čemu přikládají důraz.
 
* ·  Víra – čemu lidé věří. Čemu přikládají důraz.
 
* Názory a postoje – co lidé považují za žádoucí a naopak.
Řádek 21 ⟶ 19:
2. Rozhodnutí o cílové populaci a výběrové metodě = stanovení reprezentativního vzorku<ref name=":4">{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = 63|isbn = 728-80-257-0807-1}}</ref>
 
3. Rozhodnutí o způsobu sběru dat (ústně, telefonicky, zaslání dotazníků, online –email, internetové dotazníky)<ref name=":4" />
3. Rozhodnutí o způsobu
sběru dat (ústně, telefonicky, zaslání dotazníků, online –email, internetové dotazníky)<ref name=":4" />
 
4. Návrh výzkumného nástroje – dotazník, formuláře, záznamové archy<ref name=":4" />
Řádek 37 ⟶ 34:
Dotazník by měl být uzavřen několika jednoduchými otázkami a poděkováním respondentovi. Mohou se zde objevit i údaje ohledně publikování výsledků šetření.
 
=== ''Stanovení vzorku '' ===
Jelikož není možné zkoumat celou populaci, vybírá se tzv. reprezentativní vzorek. To je menší část skupiny, která má být zkoumána. V případě, že je vzorek vybrán
dobře, dá se výsledek šetření zobecnit na celou populaci.
Řádek 68 ⟶ 65:
 
=== Polostruktorovaný ===
''V'' dotazníku tohoto typu se nacházejí jak standardizované otázky, tak otevřené otázky. Tento dotazník je používaný hlavně při výzkumu relevantních témat.<ref name=":2" />
 
==Administrace dotazníků==
Řádek 80 ⟶ 77:
 
==Výhody a nevýhody dotazníku==
Mezi výhody dotazníkového šetření patří především nízká časová a finanční náročnost. Výzkum může být prováděn i malým počtem výzkumníků, přesto však umožní získání dat i od velkého množství lidí. Pro respondenty je důležitá relativně vysoká míra anonymity a časová nenáročnost. Výsledky jsou vysoce reprezentativní i pro zbytek populace (či specifické skupiny) a lze je statisticky zpracovat. Dotazník navíc může být použit i opakovaně pro srovnávací šetření. ''Odpovědi z dotazníkového šetření jdou kvantifikovat a analyzovat.''<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2003|počet stran = |strany = 64|isbn = 728-80-257-0807-1}}</ref>
 
Nevýhodou dotazníků je možnost vysokého zkreslení ze strany respondentů. Respondenti sdělují pouze svůj
individuální pohled na danou situaci (např. na své chování), mohou se pokusit vykreslit se v lepším světle či na otázky odpovědět lživě.Přesnost šetření je pochybná, protože je malé procento zodpovězených otázek, a tak jsou výsledky výzkumu často založeny jen na ½ původního vzorku''.''<ref name=":3" />'' ''
 
==Reference==