Dotazníkové šetření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Upravila jsem úvod, výhody a nevýhody, strukturu dotazníků. Přidala jsem informace o výběru reprezentativního vzorku a typech dotazníků. značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Dotazníkové šetření''' je jedna z kvantitativních metod výzkumu veřejného mínění, která je hojně využívána v [[
Výzkumy prováděné pomocí dotazníkovému šetření se dají měřit sociologické jevy a také jejich analýzu za použití matematických modulů a statistických technik. Dotazníky jsou zaslány či sděleny ústně vybrané skupině lidí.
Výzkumy prováděné pomocí dotazníkovému šetření se dají měřit sociologické jevy a také jejich analýzu za použití matematických modulů a statistických technik. Dotazníky jsou zaslány či sděleny ústně vybrané skupině lidí. Díky této metodě je možné sesbírat velké množství dat s méně podrobnými informacemi. Tyto informace mohou být aplikovány na širší okruh lidí.<ref name=":2" />
== ZKOUMANÉ JEVY ==
* [[Chování]] – co lidé dělají, jak jednají v určitých situacích. Pozor: I když se ptáme na chování člověka, dostáváme jenom zprávu o tom, co o svém chování sám říká.
▲* · Víra – čemu lidé věří. Čemu přikládají důraz.
* Názory a postoje – co lidé považují za žádoucí a naopak.
Řádek 21 ⟶ 19:
2. Rozhodnutí o cílové populaci a výběrové metodě = stanovení reprezentativního vzorku<ref name=":4">{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = 63|isbn = 728-80-257-0807-1}}</ref>
3. Rozhodnutí o způsobu sběru dat (ústně, telefonicky, zaslání dotazníků, online –email, internetové dotazníky)<ref name=":4" />▼
▲sběru dat (ústně, telefonicky, zaslání dotazníků, online –email, internetové dotazníky)<ref name=":4" />
4. Návrh výzkumného nástroje – dotazník, formuláře, záznamové archy<ref name=":4" />
Řádek 37 ⟶ 34:
Dotazník by měl být uzavřen několika jednoduchými otázkami a poděkováním respondentovi. Mohou se zde objevit i údaje ohledně publikování výsledků šetření.
===
Jelikož není možné zkoumat celou populaci, vybírá se tzv. reprezentativní vzorek. To je menší část skupiny, která má být zkoumána. V případě, že je vzorek vybrán
dobře, dá se výsledek šetření zobecnit na celou populaci.
Řádek 68 ⟶ 65:
=== Polostruktorovaný ===
==Administrace dotazníků==
Řádek 80 ⟶ 77:
==Výhody a nevýhody dotazníku==
Mezi výhody dotazníkového šetření patří především nízká časová a finanční náročnost. Výzkum může být prováděn i malým počtem výzkumníků, přesto však umožní získání dat i od velkého množství lidí. Pro respondenty je důležitá relativně vysoká míra anonymity a časová nenáročnost. Výsledky jsou vysoce reprezentativní i pro zbytek populace (či specifické skupiny) a lze je statisticky zpracovat. Dotazník navíc může být použit i opakovaně pro srovnávací šetření.
Nevýhodou dotazníků je možnost vysokého zkreslení ze strany respondentů. Respondenti sdělují pouze svůj
individuální pohled na danou situaci (např. na své chování), mohou se pokusit vykreslit se v lepším světle či na otázky odpovědět lživě.Přesnost šetření je pochybná, protože je malé procento zodpovězených otázek, a tak jsou výsledky výzkumu často založeny jen na ½ původního vzorku
==Reference==
|