Receptor spřažený s G proteinem: Porovnání verzí

+rozsireni
m (Robot: sr:G protein spregnuti receptori je na seznamu nejlepších článků; kosmetické úpravy)
(+rozsireni)
[[File:7TM4 (GPCR).png|thumb|upright=1.3|Receptor spřažený s G proteinem; zde s očíslovanými transmembránovými helixy (1-7) v membráně (šedivě jsou vyznačeny [[fosfolipid]]y membrány)]]
[[Soubor:GPCR cycle.jpg|thumb|upright=1.3|G proteiny v akci]]
'''Receptor spřažený s G proteinem''' ('''GPCR'''&nbsp;–&nbsp;''G protein-coupled receptor'') je označení pro skupinu [[receptor]]ů přítomných na [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membráně]] buněk. Skládají se ze sedmi transmembránových [[alfa-helix]]ových [[podjednotka|podjednotek]], na něž je ze spodní strany navázán [[G protein]].<ref name="dictionary">{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref>
 
== Struktura==
Všechny receptory spřažené s G proteinem jsou [[transmembránový protein|integrální membránové proteiny]], které obsahují 7 [[transmembránová doména|transmembránových domén]] H1–H7, přičemž [[C-konec]] je na cytosolické straně a N-konec je mimo buňku. Mezi transmembránovými doménami se nachází různě dlouhé smyčky, označované písmeny C na cytosolické straně a E na straně mimobuněčné. Důležitou roli často zastává smyčka C3, která je delší než ostatní a umožňuje vazbu na [[G-protein]]y.<ref>{{Citace monografie | titul=Molecular Cell Biology| příjmení=Lodish| jméno=Harvey| spoluautoři=''et al.''| vydání=5|vydavatel=W.H. Freedman and Company| místo=New York}}</ref>
 
Na membráně téměř všechny GPCR vytváří komplexy zahrnující dvě či více molekul, tedy dimery a oligomery. V extrémních případech však mohou vznikat agregáty o až 500 receptorech.<ref name=Palczewski>{{Citace periodika
| příjmení = Palczewski
| jméno = K.
| titul = Oligomeric forms of G protein-coupled receptors (GPCRs)
| periodikum = Trends Biochem Sci.
| rok = 2010
| číslo = 11
| ročník = 35
| strany = 595-600
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2937196/?tool=pubmed
| issn = 0968-0004
}}</ref> Jsou pozorovány jak homooligomery, tedy komplexy několika identických GPCR, tak heterooligomery, tedy proteinové komplexy zahrnující několik různých GPCR. Obojí má funkční důsledky pro signalizaci.<ref name=Palczewski /><ref>{{Citace periodika
| příjmení = González-Maeso
| jméno = J.
| titul = GPCR oligomers in pharmacology and signaling
| periodikum = Mol Brain.
| rok = 2011
| číslo = 1
| ročník = 4
| strany = 20
| url = http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3128055/?tool=pubmed
| issn = 1756-6606
}}
</ref>
 
== Přenos signálu ==
[[Soubor:GPCR cycle.jpg|thumb|upright=1.3|G proteiny v akci]]
Přenos signálu pomocí GPCR receptorů je jedním z nejrozšířenějších příkladů [[signální transdukce]], tedy přenosu signálu z vnější strany buňky směrem dovnitř. Z vnější strany se na tento typ receptorů váže tzv. [[Ligand (biochemie)|ligand]], což je v typickém případě [[hormon]], [[odorant]], [[růstový faktor]] či [[neurotransmiter]]. Po navázání těchto látek na vnější stranu membrány je aktivován na druhé straně membrány G protein, ten se odloučí od receptoru, putuje [[cytosol]]em a aktivuje zpravidla jiný enzym (např. [[adenylátcykláza|adenylátcyklázu]]).<ref name="dictionary" />
 
== Reference ==
<references />
 
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Integrální membránové proteiny]]