Wikipedie

Dmitrij Ivanovič Mendělejev: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úprava, ref.
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 6:
Stal se objevitelem [[Periodický zákon|periodického zákona]] prvků z roku [[1869]]. Svou první tabulku prvků publikoval v časopise Ruské chemické společnosti v roce [[1869]], o rok později pak předložil tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Práce z roku [[1870]] měla název ''Přirozená soustava prvků a její použití k udání vlastností prvků dosud neobjevených''.
 
K nejznámějším [[objev]]ům předpovězených prvků patřil objev eka-aluminia ([[gallium|Ga]]), eka-boru ([[skandium|Sc]]) a zejména eka-silicia ([[germanium|Ge]]), jehož vlastnostem věnoval nejvíce pozornosti. [[Gallium]] objevil v roce [[1875]] [[Lécoq de Boisbaudran]] spektrální analýzou ve [[sfalerit]]u, [[skandium]] roku [[1879]] [[Lars Frederik Nilson]] při studiu sloučenin prvků vzácných zemin a [[germanium]] roku [[1886]] [[Clemens Winkler]] při analýze nerostu [[argyrodit]]u. Objev germania se stal triumfem objevu periodického zákona.
 
[[Soubor:medeleeff_by_repin.jpg|thumb|left|Portrét D. I. Mendělejeva od [[Ilja Jefimovič Repin|I. J. Repina]]]]
Geniálnost jím objeveného uspořádání chemických prvků, které je projevem pochopení přirozeného vztahu mezi prvky, potvrdilo studium rentgenových spekter a [[kvantová mechanika]]. Jen v původní formulaci periodického zákona došlo ke změně: výraz „atomová váha“ byl nahrazen výrazem atomové (nyní protonové) číslo. Podnětem k tomu byly výzkumy [[Radioaktivita|radioaktivity]] a [[Rentgenové spektrum|rentgenových spekter]], při nichž zjistil britský fyzik [[Henry Gwyn Jeffreys Moseley]] vztah mezi vlnočtem spektrální čáry K-série rentgenového spektra a pořadovým číslem prvku v periodické soustavě.
 
Publikoval na 400 prací (včetně prací z fyziky a [[metrologie]]), např. práce o původu [[Ropa|ropy]] a o jejím průmyslovém zpracování, o [[Roztok|roztocích]], provedl také například předběžné výpočty [[Jermak (ledoborec)|ledoborce Jermak]]. Napsal vynikající učebnici ''Základy chemie''.
 
Jeho jménem je nazván rozlehlý [[impaktní kráter]] [[Mendělejev (kráter na Měsíci)|Mendělejev]] na [[odvrácená strana Měsíce|odvrácené straně Měsíce]]<ref name=iau>[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/3837 Crater Mendeleev on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}}</ref>, [[minerál]] [[mendelevit]] a 101. [[Chemický prvek|prvek]] [[mendelevium]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dmitrij_Ivanovič_Mendělejev“