Tataři: Porovnání verzí

| image = <div style="background-color:#fee8ab"> [[Soubor:Tuqay.jpg|64px]][[Soubor:Һади Такташ.jpg|61px]][[Soubor:Галиәсгар Камал.jpg|61px]][[Soubor:Ayaz İshaki.jpg|66px]][[Soubor:Sadretdin Maksudov.jpeg|65px]][[Soubor:Yusuf akcura.jpg|53px]][[Soubor:Муса Җәлил.jpg|64px]][[Soubor:Sara Sadíqova Mäskäw konservatoriäsendä uqığan çaqta 1924.jpg|60px]][[Soubor:Marat Safin, 2006.jpg|60px]] <br /> [[Ğabdulla Tuqay]] • [[Hadi Taqtaş]] • [[Ğäliäsğar Kamal]] <br />[[Ayaz İshaki]] • [[Sadri Maksudi Arsal]] • [[Yusuf Akçura]] <br /> [[Musa Cälil]] • [[Sara Sadíqova]] • [[Marat Safin]]|popis_obrázku = |skupina = Tataři<br />(''Tatarlar'' / Татарлар)|populace = ca. 6,8 mil.|genealogy = |popplace = |region1 = {{flagicon|Rusko}} [[Rusko]]:

Nejvíce Tatarů žije v&nbsp;[[Tatarstán|Tatarstánu]]u (autonomní republika [[Rusko|Ruské federace]]), [[Baškortostán|Baškortostánu]]u a [[Sibiř|Sibiři]]i. Ale velká [[diaspora]] se nachází v [[Uzbekistán|Uzbekistánu]]u, [[Kazachstán|Kazachstánu]]u. S&nbsp;tatarskou menšinou se setkáme také na [[Ukrajina|Ukrajině]] (především na [[Krym|Krymu]]u), v [[Litva|Litvě]], [[Bulharsko|Bulharsku]], [[Čína|Číně]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Finsko|Finsku]], [[Polsko|Polsku]] nebo [[Turecko|Turecku]].

Většina Tatarů jsou [[sunnitéSunnité|sunnitští muslimové]], zvláštní nábožensko-etnickou skupinu tvoří tzv.&nbsp;[[Krjašeni]] (Keräşennär), kteří vyznávají [[pravoslaví]].

Velká část Tatarů obývajících Tatarstán a&nbsp;[[Evropská část Ruska|evropskou část]] [[Rusko|Ruska]] jsou potomky turkických [[Bulhar|Bulharů]]ů (Protobulharů), jejichž stát v&nbsp;[[Povolží]] ([[Volžské Bulharsko|Volžsko-kamské Bulharsko]]) byl ve [[13. století|13.&nbsp;století]] zničen mongolskou invazí a&nbsp;kteří přijali jméno od svých dobyvatelů. Sibiřští Tataři jsou potomky kdysi početné turkické populace uralsko-altajského regionu, částečně smíšenými s&nbsp;ugrofinskými, něneckými a&nbsp;mongolskými národy [[Ural|Uralu]]u a&nbsp;[[Altaj (pohoří)|Altaje]].

[[Soubor:Verbreitungsgebiet der TatarenVerbreitungsgebiet_der_Tataren.PNG|thumb|left|thumb|Rozmístění tatarského osídlení ve východní Evropě a Rusku]]

Etnonymum „Tatar“ je odvozeno od jména mongolského kmene Ta-ta, který v&nbsp;[[5. století|5.&nbsp;století]] obýval severovýchodní oblasti pouště [[Gobi]] a&nbsp;poté, co byl odtud vytlačen Kitany, přesídlil na jih a&nbsp;podílel se na zformování [[Čingischán|Čingischánovy]]ovy [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. Pod vedením [[Čingischán|Čingischánova]]ova vnuka [[Bátú|Bátúa]]a se Ta-ta společně s&nbsp;jinými mongolskými kmeny přesunuli na západ a&nbsp;podmanili si mnohá turkická etnika, která jim doslova stála v&nbsp;cestě. Tato etnika, tvořící jádro mongolského vojska při jeho invazi do Evropy ve [[13. století|13.&nbsp;století]], byla nazývána „Tata“ nebo „Tatar“ podle svých pánů a&nbsp;toto etnonymum postupně přijala za své.

Bylo by však chybou ztotožňovat [[Mongolové|Mongoly]] s&nbsp;Tatary, protože jde o&nbsp;dvě etnicky odlišné skupiny. Zjednodušeně řečeno – jestliže [[Mongolové]] tvořili nejvyšší velení invazní armády, jakousi úzkou elitní a&nbsp;vládnoucí vrstvu, pak Tataři byli hlavní a&nbsp;nejpočetnější silou tohoto vojska. Evropští kronikáři nerozlišovali jednotlivé skupiny mongolské armády a&nbsp;jménem „Tataři“ (případně „Tartaři“) nazývali všechny kočovníky, kteří pod [[Bátú|Bátúovým]]ovým velením dobyli [[Volžské Bulharsko]], vypálili [[Kyjev]], zpustošili [[Uhersko|Uhry]] a&nbsp;pronikli až na [[Morava|Moravu]], do [[Slezsko|Slezska]] a&nbsp;k&nbsp;[[Jadranské moře|Jadranu]]. K popularitě jména Tatar ve [[Středověk|středověké Evropě]] snad přispěla i jeho [[Paronymie|zvuková podobnost]] s [[Řečtina|řeckým]] označením pro [[peklo]]: [[Tartaros|Tartar]]. Tehdejší [[kronikářKronikář|kronikáři]]i, např. [[Tomáš ze Splitu]], [[Matouš Pařížský]], [[Jan Dlugosz]] nebo i česká [[kronika tak řečeného Dalimila]], totiž pokládali Mongoly a Tatary pro jejich [[krutost]] a nezvyklé vzezření za pekelné bytosti.

[[Soubor:Young Woman Young_Woman_- Kazan _Kazan_- Russia_Russia.JPG|thumb|right|thumb|Dívka z Kazaně]]

Kazaňští Tataři jsou potomky Volžských Bulharů, kteří se usadili v&nbsp;středním povodí [[Volha|Volhy]] v&nbsp;[[8. století|8.&nbsp;století]] a&nbsp;smísili se s&nbsp;původním [[ugrofinskéUgrofinské jazyky|ugrofinským]] obyvatelstvem. V&nbsp;procesu etnické konsolidace kazaňských Tatarů sehrála významnou roli [[Zlatá horda]], potažmo [[Kazaňský chanát]] vzniknuvší po jejím rozpadu. Kazaňští Tataři měli velký etnokulturní vliv na ostatní tatarské skupiny, jejich dialekt již od [[15. století|15.&nbsp;století]] plnil funkci jednotícího jazyka a&nbsp;dokonce hrál roli [[lingua franca]] ve [[Střední Asie|středoasijské oblasti]]. V&nbsp;[[19. století|19.&nbsp;století]] se stal základem pro současnou spisovnou [[Tatarština|tatarštinu]].

Počet kazaňských Tatarů je odhadován na téměř 6&nbsp;milionů, většinou žijí v&nbsp;[[Tatarstán|Tatarstánu]]u, Rusku a&nbsp;dalších státech bývalého SSSR. Většina z&nbsp;nich žije v&nbsp;Evropě, ale najdeme významné komunity i&nbsp;ve Střední Asii či na [[Sibiř|Sibiři]]i. Mimo [[Tatarstán]] kazaňští Tataři většinou používají jako svůj první jazyk [[ruštinaRuština|ruštinu]] (zejména v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]], [[Petrohrad|Petrohradě]]ě, [[Nižnyj Novgorod|Nižném Novgorodu]], aj.)

Sibiřští Tataři jsou potomky turkických a&nbsp;zčásti ugrofinských národů altajsko-uralské oblasti. Po rozpadu Zlaté hordy vytvořili vlastní [[Sibiřský chanát]] s&nbsp;hlavním městem Isker, který byl dobyt [[Kozáci|kozáckým]] atamanem [[Jermak Timofějevič|Jermakem]] až roku [[1598]]. Jeho pád nastartoval [[Rusko|ruskou]] [[kolonizaceKolonizace|kolonizaci]] [[Sibiř|Sibiře]]e. Dnes žije na [[Sibiř|Sibiři]]i více než 500&nbsp;000 sibiřských Tatarů, kteří obývají pás území táhnoucího se od [[Tobolsk|Tobolska]]a do [[Tomsk|Tomska]]a, na [[Altaj (pohoří)|Altaj]] a&nbsp;až téměř k&nbsp;[[Jenisej|Jeniseji]]i. Na rozdíl od kazaňských Tatarů, kteří mají evropské rysy, sibiřští Tataři se fyziognomií více podobají asijským národům – mají šikmé oči a&nbsp;výrazné lícní kosti. Avšak vzhledem k&nbsp;tomu, že tvoří mnohdy izolované komunity na rozsáhlých územích, nelze je antropologicky jednoznačně kategorizovat, protože doslova od vesnice k&nbsp;vesnici vykazují rozdílné fyziognomické rysy (najdeme i&nbsp;tatarské vesnice, jejichž obyvatelé jsou světlovlasí s&nbsp;modrýma očima). Díky kontaktům [[Sibiřský chanát|Sibiřského chanátu]] s&nbsp;[[Uzbekistán|uzbeckými]] chány v&nbsp;[[Buchara|Buchaře]] nalezneme v&nbsp;jazyce sibiřských Tatarů překvapivé množství slov [[Uzbeci|uzbeckého]] původu.