Starověké vojenství: Porovnání verzí

 

== Zbraně ==

Ve starověku se zbraně dělily na dva druhy. Na zbraně používané pro boj zblízka ([[meč]], [[kopí]]) a na zabraně, které byly využívány pro boj z dálky ([[oštěp]], [[luk]]). Během starověku se objevilo mnoho národů, které preferovaly ten či onen druh zbraně. Před dobou Asyřanů se mnoho národů spoléhalo na luk, kterým vybavovali své armády pěšáků a vozataje. Asyřané si na druhou stranu vážili těžkooděnců (i když lučištníci byli v jejich armádách nepostradatelní). Co se týče Řeků či Římanů, ti také sázeli na své šiky [[těžkooděnec|těžkooděnců]]. Řečtí hoplíté používající falangu byli vyzbrojeni kopím (později sarissou) a bojovali ve falangách. Pro římské legionáře byla zbraň číslo jedna meč a také jejich oštěp pilum. Byly také využívány obléhací zbraně. Jako první obléhací zbraň byl využíván [[žebřík]], poté [[beranidlo]] a dále [[obléhací věž]]. S dalším vývojem přibyly k těmto zbraním i důmyslné stroje, které střílely projektily (kameny, oštěpy).