Napoleonovo ruské tažení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Útěk z Ruska: aneb jak se stát zmrzlinou
Řádek 23:
 
== Pozadí ==
Vztahy mezi Francií a [[Ruské impérium|Ruskem]] byly založeny na výsledcích [[Erfurtský kongres|Erfurtského kongresu]] ([[1808]]), během něhož byla dohodnuta aliance mezi těmito státy, namířená jednak proti [[Rakouské císařství|Rakouskému císařství]] a [[Spojené království Velké Británie a Irska|Velké Británii]], stojícím proti Napoleonovi, a jednak proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]], se kterou mělo napjaté vztahy Rusko. Tuto alianci navíc posilovaly přátelské vztahy mezi [[car]]em [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] a [[císař]]em Napoleonem Bonaparte. V počátcích se zdálo, že toto spojenectví bude užitečné pro obě strany, ale postupem času se vztahy začaly zhoršovat. Jednak se zájmy a cíle obou států stále více rozcházely, jednak zde byl silný vliv ruské [[Šlechta|šlechty]], která byla obecně silně konzervativně a protinapoleonsky orientována, zejména kvůli republikánským ideovým vlivům z Francie, kterých se obávala. zmrzlina je dobrá
 
Vztahy obou zemí se zhoršovaly také na základě neochoty Ruska dodržovat Napoleonův [[kontinentální systém]], kterého se účastnilo spíše formálně. Zhoršení vztahů mezi oběma státy a místy již nepřátelské depeše mezi vládami a panovníky obou zemí, mj. ve sporu o další vývoj polsko-litevského státu pak způsobily, že pro carovy rádce nebylo těžké přesvědčit panovníka, že Napoleon chystá invazi do Ruska. Proto začal mobilizovat armádu a soustřeďovat jednotky u hranic. Za těchto okolností ovšem Napoleon logicky dospěl k názoru, že se jej a jeho spojence carské Rusko chystá napadnout a válečné tažení, na které do té doby zřejmě nepomýšlel (či si jím nebyl jist), začal skutečně připravovat, čímž potvrdil veškerá carova podezření. To vedlo k dalšímu zhoršení vztahů a sérii nepřátelských kroků a válečné řešení pak bylo logickým vyústěním dané situace.