Kostel Panny Marie Sněžné (Praha): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 29:
Roku [[1603]] císař [[Rudolf II.]] daroval klášter s kostelem františkánům. Roku 1611 za vpádu pasovských vojsk zfanatizovaná lůza klášter napadla a povraždila čtrnáct mnichů, kteří byli roku [[2012]] blahořečeni jako [[Čtrnáct pražských mučedníků]].
 
Kostel byl dostavěn roku [[1625]] a téhož roku 14. května vysvěcen pražským arcibiskupem [[Arnošt HarrachVojtěch z Harrachu|Arnoštem Harrachem]], vnitřní zařízení pokračovalo až do 2. poloviny 17.století, kdy byl dostavěn také klášter. Na nádvoří vyrostla jednolodní [[Portiunkule|porciunkulová]] kaple (při rekonstrukci kláštera počátkem 20.století zbořená).
 
[[Soubor:Panna Marie Snezna oltar.jpg|thumb|230px|left|Raně barokní oltář]]Po roce 1606 se nedokončený a zchátralý komplex dočkal oprav od svých nových majitelů – bosých [[Řád menších bratří|františkánů]], jimž císař [[Rudolf II.]]. ruinu postoupil. Zřícená gotická klenba byla nahrazena renesanční konstrukcí (síťová renesanční klenba s malbami hvězdné oblohy, Panny Marie, Nejsvětější Trojice a svatých) a byla zbudována vstupní přístavba s [[kruchta|kruchtou]]. Presbytář původně zamýšlené stavby dnes slouží jako kostel. Se svou výškou 31,5 metru je jednou z nejvyšších chrámových staveb v Praze. Klášter byl obnoven v barokním slohu až po polovině 17.století. Zbytky gotického zdiva postranních lodí zůstaly zachovány v barokních kaplích zasvěcených Panně Marii a Janu Nepomuckému.