Kostel Panny Marie Sněžné (Praha): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
→‎Historie: detaily podle Vyskočila
Řádek 21:
 
== Historie ==
Chrám [[Panna Maria Sněžná|Panny Marie Sněžné]] byl založen roku [[1347]] císařem [[Karel IV.|Karlem IV.]] (podle dobových zápisů byl založen dne 3. září 1347, tedy jeden den po korunovaci Karla IV. a Blanky z Valois) jako trojlodní bazilika a budoucí korunovační chrám s klášterní svatyní [[Řád karmelitánů|řádu karmelitánů]]. Karel IV. daroval spolu se založením kláštera řádu karmelitánů (který byl od r. 1245 žebravým řádem, tedy neměl vlastní statky) dřevo, z něhož byl postaven sál pro jeho korunovační hostinu a pozemkyvelký pozemek. Z pronájmu severozápadní části těchtopozemku pozemků(na poténěmž získávalbyly postaveny dom a krámy Kurného trhu) řád penízedále získával finance na stavbu kostela. Další příjmy mu plynuly z odpustků a příspěvků měšťanstva.
 
Z původního projektu chrámu, který byl zamýšlen jako 100 metrů dlouhá dvouvěžová stavba, jejíž výška střední lodi měla dosahovat 40 metrů, byl dokončen pouze presbytář (vysvěcený roku 1379), základy vstupní části, "krásná věž" a klášter, tedy pouhý zlomek plánované stavby chrámu, který měl soupeřit se [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Svatovítskou katedrálou]] a s klášterním kostelem cisterciáků na [[Zbraslav|Zbraslavi]].
 
Stavba věže a lodi síňového chrámu byla podle zjištění archeologického výzkumu Julie Richterové z roku 1981 zahájena počátkem 15. století, ale přerušily ji [[Husitství|husitské války]]. V té době zde působil husitský kazatel [[Jan Želivský]]. Staveniště kostela bylo nalezeno na dnešním Jungmannově náměstí vedle [[Josef Jungmann|Jungmannova]] pomníku a pod ním. Během husitských válek byl objekt poničen (mimo jiné z věže sestřelen zvon), dále pak zůstal řeholníky opuštěn, pustl a chátral. Koncem 15.století se řeholníci vrátili, ale neměli kde bydlet. Roku 1566 došlo ke zřícení gotické klenby kostela.
 
Roku [[1603]] císař [[Rudolf II.]] daroval klášter s kostelem františkánům. Roku 1611 za vpádu pasovských vojsk zfanatizovaná lůza klášter napadla a povraždila čtrnáct mnichů, kteří byli roku [[2012]] blahořečeni jako [[Čtrnáct pražských mučedníků]].
 
Kostel i klášter byly dostavěny ve 2. polovině 17.století. Na nádvoří vyrostla [[Portiunkule|porciunkulová]] kaple (dnespři rekonstrukci kláštera počátkem 20.století zbořená).
 
[[Soubor:Panna Marie Snezna oltar.jpg|thumb|230px|left|Raně barokní oltář]]Po roce 1606 se nedokončený a zchátralý komplex dočkal oprav od svých nových majitelů – bosých [[Řád menších bratří|františkánů]], jimž císař [[Rudolf II.]]. ruinu postoupil. Zřícená gotická klenba byla nahrazena renesanční konstrukcí (síťová renesanční klenba s malbami hvězdné oblohy, Panny Marie, Nejsvětější Trojice a svatých) a byla zbudována vstupní přístavba s [[kruchta|kruchtou]]. Presbytář původně zamýšlené stavby dnes slouží jako kostel. Se svou výškou 31,5 metru je jednou z nejvyšších chrámových staveb v Praze. Klášter byl obnoven v barokním slohu až po polovině 17.století. Zbytky gotického zdiva postranních lodí zůstaly zachovány v barokních kaplích zasvěcených Panně Marii a Janu Nepomuckému.