Sklobeton: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ref, typo |
Doplněno obrázky |
||
Řádek 3:
==Dělení dle použití==
===Kompozitní materiál===
[[Soubor:Biblioteca - Public Library- Lope de Vega (Tres Cantos). 13.JPG|thumb|Fasáda Knihovny Lope de Vega (Madrid)<br/>Panely ze sklobetonu ]]
*Sklobeton jako [[kompozitní materiál]] složený z [[portlandský cement|portlandského cementu]], [[skleněné vlákno|skleněných vláken]], anorganického plniva a dalších přísad dle požadovaných vlastností konečného materiálu.
Sklobeton lze odlévat do forem a dosahovat tak téměř libovolných tvarů. Často se využívá schopnosti sklobetonu přenášet velká zatížení i v malých tloušťkách materiálu, obvykle 1-3 cm. Další důležitou vlastností sklobetonu je nízká tepelná roztažnost a vysoká odolnost proti [[tepelný ráz|tepelným rázům]]. Díky těmto vlastnostem je oblast použití sklobetonu velmi široká. Používá se na obkladové desky, kabelové žlaby s velkými požadavky na mechanickou pevnost a ohnivzdornost (zkratové proudy apod.), kryty kabelových žlabů, skříně, nádoby, chráničky, vložkování stávajících konstrukcí, [[ztracené bednění]], ozdobné prvky budov, okenní orámování, atd. Všechny tyto výrobky jsou díky tenkým stěnám relativně lehké a snadno manipulovatelné.
Řádek 12 ⟶ 13:
==Sklobetonové konstrukce==
===Nosné===
[[Soubor:Podebrady park night.jpg|thumb|Libenského kolonáda v Poděbradech]]
[[Soubor:Glasblock Sverige 2014b.jpg|thumb|Sklobetonová příčka v koupelně (Švédsko)]]
Zde se sklobeton používá nejčastěji na zastropení prostor vyžadujících větší přístup denního světla.Příkladem mohou být stropy sklepních [[Světlík (budova)|světlík]]ů, [[ateliér]]y, nebo [[Pasáž (architektura)|pasáže]] ([[Václavská pasáž]] na [[Karlovo náměstí (Praha)|Karlově náměstí]] v [[Praha|Praze]]). Geometrický tvar zastropení může být charakteru rovinné desky nebo křivky ([[kruhový oblouk]] - [[klenba]], [[parabolický oblouk]],atd. Po stavebně-technické stránce jsou obvyklé dvě varianty těchto stropů. První je varianta s rovným podhledem, kdy nosné trámy lícují na vnějším i vnitřním povrchu stropu se skleněnými tvarovkami. U tohoto druhu se zpravidla používají duté tvarovky. Druhou možností je sklobetonový strop s viditelnými trámy. Tento se z hlediska statického působení neliší od typu prvního. Rozdíl spočívá v tom, že na vnitřní straně stropu nosné trámy přesahují skleněné tvarovky. U této varianty se používají hlavně tvarovky, které nejsou uzavřené, tj. nemají vzduchovou dutinu. Dle statického působení můžeme rozlišit tyto stropy na tzv. jednosměrně nebo obousměrně pnuté. U jednosměrného systému jsou nosná žebra vedena pouze v jednom směru (vždy v tom půdorysně kratším). Žebra vedoucí v druhém směru tedy nejsou nosné a jejich únosnost se při návrhu nezohlednuje. U obousměrného systému se vedou nosná žebra v obou směrech. Tento druhý systém se používá k zastropení půdorysů o poměrech rozměrů cca 1:1,5.
===Nenosné===
{{Pahýl}}
|