Systémové bednění: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Oprava překlepu |
Dokončení |
||
Řádek 1:
[[Soubor:NTK hlavice sloupů.jpg|thumb|Bednění hlavic sloupů na stavbě Národní technické knihovny v Praze]]
[[Soubor:Panely nosníkového bednění.jpg|thumb|Panely stěnového nosníkového bednění (PERI) na stavbě Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové]]
Řádek 5 ⟶ 4:
[[Soubor:Bednění - pojmy.jpg|thumb|Panel stěnového nosníkového bednění (PERI)<br /> 1. Překližka (''Bednicí plášť'')<br />2. Nosníky (''Vnější svislé výztuhy'' ) <br />3. Závory (''Vnější vodorovné výztuhy'')<br />4. Opěry (stabilizátory)<br />5. Pracovní lávka pro betonáře]]
[[Soubor:Formwork engineering system of steel, aluminum beams and plywood.jpg|thumb|Hliníkové nosníky s pásnicí s dřevěnou vložkou, která umožňuje jednoduché přichycení překližky]]
[[Soubor:Spojování panelů nosníkového bednění.jpg|thumb|Spojování stěnových panelů nosníkového bednění (PERI)<br />(Spojení závor pomocí vložené spojky a zatlučených klínů)]]
[[Soubor:Talbruecke-Bruenn-4 2005-08-04.jpg|thumb|Rámové bednění pro základ mostního pilíře]]▼
[[Soubor:DESTIL Farina formwork.JPG|thumb|Menší rámy jsou spojeny<br/>do jednoho panelu<br/>a osazovány najednou na místo]]▼
[[Soubor:Enkelzijde wandbekisting meva.jpg|thumb|Opěry jednostranného bednění (Meva)]]
[[Soubor:Slab Formwork Tables.JPG|thumb|Bednění trámového stropu podepřené stropními stojkami (Doka)]]
[[Soubor:Chantier de construction du 20 rue Pierre Chesneau à Saint Rémy lès Chevreuse 13.jpg|thumb|Bednicí rámy doplněné stabilizátory a pracovními lávkami na staveništní skládce]]
== Historie ==
Pro [[tesařské bednění]], které se na stavbách stavělo v první polovině [[20. století]] bylo zapotřebí mnoho [[řezivo|řeziva]]. Možnost jeho opětovného použití, ([[Obrátkovost benění|obrátka bednění]]), byla poměrně nízká a spotřeba dřeva ve stavebnictví byla velmi vysoká. Nedostatek řeziva se projevil zejména při obnově zemí zničených [[Druhá světová válka|2. světovou válkou]], (Německo, Francie), a podnítil zájem o vývoj a výrobu standardizovaných prvků, které by nedostatkové řezivo nahradily a zároveň umožily vícenásobné použití.<ref>V USA a Kanadě se nedostatek řeziva po válce neprojevil a užívání systémového bednění, (tzv. ''european style forming''), se zde prosazuje se zpožděním oproti západoevropským zemím.</ref><br />
Vytváření bednicích systémů započalo nahrazováním prvků tradičního bednění výrobky standardizovaných rozměrů. Prkna bednicího pláště byla nahrazena deskovými materiály, hranoly byly nahrazeny dřevěnými a ocelovými nosníky. Namísto dřevěných podpůrných stojek stropního bednění se začaly používat nastavitelné stropní stojky. Postupně se tak vytvořil ucelený '''''systém nosníkového bednění'''''. V osmdesátých letech [[20. století]] došlo k další [[inovace|inovaci]] systému.<ref>SCHMITT Roland: ''Die Schalungstechnik, str.5</ref> Nosníky a deskové prvky pláště byly integrovány do jednoho prvku - ocelového bednicího rámu. Vyvinutý '''''systém rámového bednění''''' je méně univerzální, jeho výhodou je ale celkově rychlejší vytvoření bednicí formy (tj. nižší [[pracnost]]). Souběžně bylo nutné vyvíjet pro nové tvary bednicích forem také doplňující '''''podpěrné a opěrné systémy'''''.<br/>
Při využití prvků systémového bednění byly postupně vyvinuty speciální druhy bednění užívané např. při stavbě výškových budov, mostů a tunelů. V současnosti jsou největšími výrobci systémových bednění především firmy [[PERI]], [[DOKA]], NOE, MEVA, PASCHAL, OUTINORD a další
==== Historie systémového bednění v ČR ====
Řádek 32 ⟶ 37:
== Rámové bednění ==
▲[[Soubor:Talbruecke-Bruenn-4 2005-08-04.jpg|thumb|Rámové bednění pro základ mostního pilíře]]
▲[[Soubor:DESTIL Farina formwork.JPG|thumb|Menší rámy jsou spojeny<br/>do jednoho panelu<br/>a osazovány najednou na místo]]
{{viz též|Rámové bednění}}
U tohoto bednění tvoří pevný rošt pravoúhlý rám z ocelových nebo aluminiových nosníků. Na nosníky je přišroubován bednicí plášť z vodovzdorné překližky. Ke stavbě bednění pro nízké svislé prvky, (např. pro základové pasy), se užívají rámy s nízkou [[hmotnost]]í, se kterými se manipuluje ručně. Nejčastěji se rámy spojují do větších celků, (''velkoplošných panelů''), které se umísťují pomocí stavebního [[jeřáb (stroj)|jeřábu]].<br/>
Rámové bednění se užívá také pro bednění železobetonových stropů. Rámy stropního bednění musí být lehké, proto jsou rámy menší a překližka pláště je tenčí. K podepření rámů je zapotřebí více stojek a systém není universální, jako je nosníkové bednění stropů.
== Opěrné a podpěrné prvky systémových bednění ==
:Opěrný systém bednění
Prvky opěrného systému zajišťují budované bednění proti převrácení či sklopení. Patří sem především [[stabilizátor bednění|stabilizátory]] různých délek, používané při bednění stěn a sloupů. Při jednostranném bednění, kdy je bednicí forma přistavěna k již provedené protilehlé stěně, musí být k zachycení [[tlak čerstvého betonu|tlaku čerstvého betonu]] na bednění použity trojúhelníkové opěry, které jsou přikotveny k podkladu u paty bednění.
:Podpěrný systém bednění
Při zřizování bednění pro železobetonové stropy, průvlaky a trámy je nezbytné bednění podpírat. Při běžné světlé výšce podlaží<ref>Světlá výška podlaží je svislá vzdálenost mezi povrchem, (horním lícem), podlahy a rovinou spodního líce bedněného stropu nad touto podlahou.</ref> se k podepření užívají ocelové [[stropní stojka|stropní stojky]] s nastavitelnou délkou. Při vyšším zatížení se bednění podepírá tzv. vysokopevnostními stojkami, případně podpěrnými věžemi, které jsou do potřebné výšky sestavovány z jednotlivých kratších dílů.<br/>
Zpravidla samostatný výrobní program firem vyrábějících systémová bednění tvoří podpěry [[mostní skruž|mostních skruží]]. Pro lehčí skruže se užívá podpěrné [[lešení]], pro těžší skruže masivní ocelové podpěry.
== Bezpečnostní prvky ==
Bednění stěn a sloupů je vždy nutné doplnit pracovními plošinami pro pohyb betonářů při ukládání a hutnění čerstvého betonu. K zajištění pracovníků při ukládání výztuže a při betonáži musí být okraje bednění stropních desek opatřeny dvoutyčovým zábradlím. Také u volných okrajů hotových stropních konstrukcí musí být zřízeno dvoutyčové [[zábradlí]].
== Odkazy ==
Řádek 48 ⟶ 60:
* ČÁBI Lukáš, VLČEK Pavel: ''Betonáž tunelů pomocí bednicích forem firmy PERI'', Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2009, ročník IX, řada stavební, [https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/83135/fast-2009-9-1-77-cabi.pdf?sequence=2]
* DOČKAL Karel, SEDLÁČEK Jan, MARTIŇÁK Libor: ''Systémová bednění - Učebnice pro výuku současných postupů bednění základních prvků betonových konstrukcí'', PERI 2009 [http://www.peri.cz/files/pdf4/Skripta_PERI.pdf]
* JURÍČEK I.: ''Technológia pozemných stavieb – Hrubá stavba'', Bratislava: JAGA GROUP, 2001, ISBN 808890529X
* LADRA J. a kol.: ''Technologie staveb 11 – Realizace železobetonové monolitické konstrukce budov'', skripta ČVUT Praha, Praha 2002, ISBN 8001024873
* LADRA Josef: ''Bednění betonových a železobetonových konstrukcí'', učební pomůcka VUT Brno, [http://www.fce.vutbr.cz/TST/usatv-ax/cw15-lad-bedn.pdf]
| |||