Fridrich III. Habsburský: Porovnání verzí

'''Fridrich III. Habsburský''' ([[21. září]] [[1415]] v [[Innsbruck]]u – [[19. srpen|19. srpna]] [[1493]] v [[Linec|Linci]]) byl [[Seznam rakouských vévodů|rakouský vévoda]] (jako Fridrich V.), [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]] (jako Fridrich IV.) a od roku 1452 [[císař]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] (jako Fridrich III.). Nejstarší syn [[Štýrsko|štýrského]] [[vévoda|vévody]] [[Arnošt Habsburský (1377–1424)|Arnošta Železného]] z leopoldovské linie [[Habsburkové|Habsburků]], vládnoucích ve [[Vnitřní Rakousy|Vnitřních Rakousích]], a [[Cimburgis Mazovská|Cimburgis Mazovské]], dcery plockého knížete Ziemovitta IV. a Alexandry, sestry polského krále [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II.]]

[[Soubor:Pintoricchio 002a.jpg|thumb|[[Pius II.|Eneáš Silvius Piccolomini]] představuje Fridrichovi budoucí manželku Eleonoru.]]

Fridrich svoji římskou jízdu dlouho odkládal. Vydal se na ni až na podzim roku [[1450]] v doprovodu svého bratra [[Albrecht VI. Habsburský|Albrechta VI.]] Cesta do [[Řím]]a byla vždy problematická kvůli nebezpečnému průchodu znesvářenými severoitalskými státy. Pro Fridricha největší problém představoval průchod [[milán]]ským vévodstvím, kde se od něj bojovný kondotiér [[Francesco I. Sforza|Francesco Sforza]] dožadoval uznání vévodského titulu po vymření vládnoucího rodu [[Visconti]]ů ([[1447]]). Fridrichovi se nakonec s pomocí rádců podařilo z choulostivé situace dostat a projít až do [[Siena|Sieny]], kde na něj čekala patnáctiletá nevěsta [[Eleonora Portugalská (1467)|Eleonora Portugalská]].