Lámání kolem: Porovnání verzí

Tento způsob popravy je znám již ze [[Římská říše|Starého Říma]], podle tradice (ovšem pozdější), byl použit při popravě křesťanské světice [[Kateřina Alexandrijská|Kateřiny Alexandrijské]], jejímž atributem se proto stalo právě kolo. Podle některých zpráv měl být takto popraven i sv. Jiří. Spolehlivější je zpráva kronikáře [[Řehoř z Tours|Řehoře z Tours]], podle níž [[Frankové]] za vlády dynastie [[Merovejci|Merovejců]] trestali rozdrcením kolem závažné zločiny. Konkrétní zprávy o použití tohoto trestu pocházejí až z období 11.–12. století. U nás je poprvé doložen roku 1130, kdy takto potrestal kníže [[Soběslav I.]] účastníky spiknutí proti své vládě. Podle [[Dalimilova kronika|Dalimilovy kroniky]] byl na rozkaz bojovnice [[Vlasta|Vlasty]] vpleten do kola i mýtický válečník [[Ctirad]]. Více byl však tento trest používán ve středověké a raně novověké Evropě, především v oblasti [[Francie]], [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], Itálie a českých zemí. NarotiNaproti tomu v [[Anglie|Anglii]] se neuplatnil vůbec a ve [[Skotsko|Skotsku]] jen výjimečně. U nás i jinde v Evropě přestal být tento způsob popravy používán na konci 18. století. Nejdéle se udržel v [[Prusko|Prusku]], kde se výjimečně používal i v 1. pol. 19. století. K poslednímu známému případu popravy lámáním kolem došlo v Prusku roku [[1841]].