Pietro Cavallini: Porovnání verzí

Prvními známými Cavalliniho díly jsou dva cykly fresek v kostele ''[[Bazilika svatého Pavla za hradbami|S. Paolo fuori le Mura]]''. Jednalo se o ''výjevy z Bible''. Na novozákonní tématice pracoval v průběhu 70. let a scénám ze Starého zákona se věnoval v 80. letech. Originály však byly zničeny požárem v roce 1823. Jejich podoba je známa díky reprodukcím ze 17. století. Tyto nástěnné malby byly pravděpodobně nejvlivnějším Cavalliniho dílem i právě díky kostelu S. Paolo, který byl v té době řazen mezi 3 hlavní římské baziliky (dnes jsou 4) a tak se s freskami na vlastní oči seznámili návštěvníci z celé Evropy.

V průběhu 90. letech pracoval v dalších dvou římských kostelech, ''[[Bazilika svaté Cecílie v Trastevere|S. Cecilia in Trastevere]]'' a ''[[Bazilika Panny Marie v Trastevere|S. Maria in Trastevere]]''. V kostele S.Cecilia vytvořil fresky v celém interiéru hlavní lodi s ''náměty ze Starého i Nového zákona''. Na západní zdi vymaloval scénu ''Posledního soudu''. Většina maleb byla zničena v průběhu 18. století, malba Posledního soudu však je z velké části dochována. V kostele S. Maria in Trastevere se nachází jeho nejdůležitější dochované dílo, šest mozaiek s ''výjevy ze života Panny Marie'' a pod nimi mozaika zobrazující donátora ''Bertolda Stefaneschiho'' s Pannou Marií.

Další dvě dochované fresky jsou datované do počátku 14. století. První je malba nad hrobkou františkánského kardinála a teologa ''Mattea d´'Acquasparta'' v ''[[Santa Maria in Aracoeli|kostele S. Maria in Aracoeli]]''. Kardinál zemřel v roce 1302 a hrobka vznikla krátce poté. Malba zobrazuje ''Madonu s Dítětem korunované svatými'', pravděpodobně Janem a Františkem. Později přidává vyobrazení klečícího kardinála a medailon s Kristem Pantokratorem. Dalším dílem je freska v apsidě kostela ''S. Giorgio in Velabro''. Je umístěná v konše apsidy a zpodobňuje stojícího Krista provázeného na levé straně Pannou Marií se sv. Jiřím a na pravé sv. Petrem a Šebestiánem.<br />

V roce 1308 dostal Cavallini pozvání od ''[[Karel II. z Anjou|Karla II. z Anjou]]'', krále neapolského (1285-1309), a spolu s rodinou se přestěhovaly do Neapole[[Neapol]]e. Měl dostat 30 uncí zlata a vlastní dům. Toto pozvání potvrzuje velký věhlas, kterého se Cavallini mu ve své době dostávalo. Nevíme, jak dlouho v Neapoli setrval a nedochovalo se ani žádné dílo z té doby. Musel však vykonat ještě jednu návštěvu Neapole, protože se tam dochovali pozdější fresky v kostele ''S. Maria Donna Regina'', které jsou mu připisovány. Jedná se o vyobrazení ''Panny Marie jako Ženy sluncem'' oděné provázené apokalyptickým drakem a andělem, ostatní fresky v kostele jsou pak pravděpodobně díly jeho asistentů či následovníků. Dále je mu připisována freska ''Ukřižování'' v kostele ''S.Domenico Maggiore''.<br />