Dějiny Pruska: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zábor polského pomoří Řádovým státem - doplnění info a reference
m →‎Pohanské Prusy: gramatická oprava
Řádek 14:
V období let 1000 - 1200, tzv. protohistorickém období, někdy charakterizovaném jako druhý zlatý věk Baltů, dochází v Prusku ke vzniku [[Kmen (sociologie)|kmenových]] [[knížectví]], které nahrazují dosavadní [[Rod (příbuzenství)|rodové]] instituce. Z menších knížectví se dále formovaly kmenové svazy. Proces proměny pobaltských kmenů (včetně kmenů Pruských) ve větší politické celky probíhal ve srovnání s vývojem většiny Evropy pomaleji, což bylo dáno pozvolnějším tempem hospodářského a sociálního vývoje a geografickou polohou, chránící zdejší obyvatele před agresí mocných sousedů. Svou roli hrála i absence jediné sjednocující [[ideologie]], jakou představovalo v okolní Evropě [[křesťanství]]. Na vrcholu společnosti stála vrstva [[Kmen (sociologie)|kmenové]] [[aristokracie]], odlišující se původem i bohatstvím, označovaná v pramenech jako ''starší'' (''seniores'').<ref name=":0" />
 
Pohanské náboženství se v Prusku a pobaltských zemích udrželo nejdéle v Evropě - na konci 12. století se po podrobení [[Polabští Slované|polabských Slovanů]] stalistávali pobaltští pohané ([[Prusové]], [[Estonci]], [[Lotyši]], [[Livonci]], [[Kurové]], aj.) stávali výjimečným úkazem, jenž provokoval k aktivitě okolní křesťanskou Evropu.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Švec|jméno = Luboš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pobaltských zemí|vydání = |vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = 23|isbn = }}</ref> Prusové úspěšně vzdorovali pokusům polských knížat, která už ve 12. století často útočila na pruské země s cílem vnutit jim [[Tribut|poplatnou]] závislost a christianizovat je.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Švec|jméno = Luboš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pobaltských zemí|vydání = |vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = 31|isbn = }}</ref><ref name=":1">Dějiny Polska (1975), S. 66-67</ref> Například roku 1166 zahynul na své výpravě proti Prusům [[Sandoměřsko|sandoměřský]] kníže Jindřich.<ref>Dějiny Polska (1975), S. 59</ref>
 
Politickou závislost měla upevnit i christianizace Prusů zahájená roku 1206 z [[Velkopolsko (historické území)|velkopolského]] [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] kláštera v [[Łekno|Łekně]] - arcibiskup [[Henryk Kietlicz]] byl roku 1214 jmenován [[Papežský legát|papežským legátem]] v Prusích.<ref name=":1" /> Roku 1216 bylo na podporu šíření křesťanství do Pruska založeno zvláštní biskupství v polském [[Chełmno|Chełmnu]] - v jeho čele stál [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] mnich Kristián, kterého [[papež]] pověřil organizováním [[Křížové výpravy|křížových výprav]] proti Prusům.<ref name=":2">{{Citace monografie|příjmení = Švec|jméno = Luboš|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny pobaltských zemí|vydání = |vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = |isbn = |kapitola = Středověké Livonsko / Christianizace pobaltských kmenů}}</ref> Roku 1217 přešli Prusové do protiútoku a napadli východní [[Pomoří]], Chełmiňsko a [[Mazovsko]].<ref name=":1" /> Roku 1218 biskup Kristián vypravil křížovou výpravu, jejíž účastníci se shromáždili ve [[Slezsko|Slezsku]] a odtud se vydali do Pruska - o jejím výsledku však není nic známo.<ref name=":2" /> Roku 1219 podřídil [[papež]] pruské biskupství přímo [[Vatikán|Římu]]. Další polské výpravy proti Prusům proběhly v letech 1222 a 1223.<ref name=":1" />