Světová výstava 1958: Porovnání verzí

Pro [[Československo]] byla výstava velmi úspěšná. Získalo Zlatou hvězdu a dalších třináct ocenění. Expozice "Jeden den v Československu" byla navržena [[Jindřich Santar|Jindřichem Santerem]], který spolupracoval s [[Jiří Trnka|Jiřím Trnkou]], [[Antonín Kybal|Antonínem Kybalem]], [[Stanislav Libenský|Stanislavem Libenským]] a [[Jan Kotík|Janem Kotíkem]]. Za nejlepší pavilon byl vyhlášen jednoduchý, ale moderní a elegantní [[Československý pavilon na Expo 58|československý pavilon]] [[František Cubr|Františka Cubra]], [[Josef Hrubý|Josefa Hrubého]] a [[Zdeněk Pokorný (architekt)|Zdeňka Pokorného]]. Pozornost vzbudila moderně architektonicky řešená restaurace, která byla po ukončení výstavy převezena do Prahy a umístěna v [[Letenské sady|Letenských sadech]], [[Laterna magika]] a celková koncepce exhibice. Hlavní cenu v mezinárodní filmové přehlídce získal vědecko-fantastický film [[Karel Zeman|Karla Zemana]] ''[[Vynález zkázy (film)|Vynález zkázy]]''. <ref name="rfr1">MF DNES, Expo 2010, Mimořádná příloha o světové výstavě v Šanghaji, 3.5.2010.</ref> Během přípravy československé expozice došlo k určitému kulturnímu uvolnění. Komunistické vedení státu dalo autorům poměrně značnou volnost a ti to často považovali za jedinečnou příležitost k svobodné tvorbě. Vládní výbor pro přípravu expozice řídil [[František Kahuda]], který obhajoval uměleckou svobodu tvůrců výstavy a podporoval ambiciózní projekty jako byla slavná [[Laterna magika]] nebo [[Polyekran]] [[Josef Svoboda (scénograf)|Josefa Svobody]]. Československý pavilon navštívilo 6 milionů lidí.<ref name="rfr1" /> Expo 58 zahájilo desetiletí postupné liberalizace v Československu, které skončilo až [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupací Československa]].