Jaroslav I. Moudrý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace |
m opravy odkazů na rozcestníky |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Yaroslav reconstruction edit.jpg|thumb|Rekonstrukce podoby Jaroslava Moudrého]]
'''Jaroslav Moudrý''' (kolem 978 - [[20. únor]]a [[1054]]) byl veliký kníže [[Kyjevská Rus|kyjevský]], který vládl v letech 1016 až 1018 a 1019 až 1054. Jeho vláda byla obdobím vrcholného politického i kulturního rozkvětu
== Nástup na trůn ==
Kníže Jaroslav byl jedním ze starších synů knížete [[Vladimír I. Veliký|Vladimíra I.]] a otec mu svěřil správu [[Novgorod]]u. Brzy se však odmítl podřízovat autoritě kyjevského knížete a přestal mu platit daně, vybírané v Novgorodu. Vladimír se rozhodl, že syna potrestá vojensky, ale zemřel dříve, než konflikt vypukl, a na kyjevský stolec nastoupil jeho nejstarší syn [[Svatopluk Vladimirovič|Svjatopolk I.]] Novopečený kníže se snažil prosadit svoji vládu nad celou Rusí, ale narazil na odpor svých bratří. V bratrovražedném boji našli tři z nich, [[Boris Vladimirovič|Boris]], [[Gleb Vladimirovič|Gleb]] a Svjatoslav násilnou smrt. Roku 1016 dobyl Jaroslav s pomocí své [[Varjagové|varjažské]] družiny [[Kyjev]] a zmocnil se vlády. Svjatopolk uprchnul do Polska ke svému tchánovi [[Boleslav I. Chrabrý|Boleslavu I. Chrabrému]]. Roku 1017 napadli Kyjev Svjatopolkovi spojenci [[Pečeněhové]]. Krátce poté, co byli odraženi, přitáhl sem polský kníže a roku 1018 město obsadil. Jaroslav se po porážce na řece [[Západní Bug|Bugu]]
== Úspěchy zahraniční politiky ==
[[Soubor:Jarosław Mądry.jpg|left|thumb|upright|Jaroslav I. Moudrý]]
Již během bojů o trůn navázal Jaroslav kontakty se severní Evropou, kde hledal podporu zvláště u švédského krále [[Olaf I. Sköttkonung|Olafa I. Sköttkonunga]]. Roku 1019 se oženil s jeho dcerou [[Ingigerd]] (pokřtěna souzvučným jménem - Irina), o jejímž významném postavení na kyjevském dvoře vyprávějí severské ságy. Začlenění kyjevského knížete mezi křesťanské panovníky pak umožnilo Jaroslavovi navázat vztahy také s panovnickými dvory západních vládců, římské císaře nevyjímajíc, přestože jejich spojenecké vazby nebyly příliš pevné. Spojenectví uzavřel například s [[Konrád II. Sálský|Konrádem II.]] proti polskému králi [[Měšek II. Lambert|Měškovi II.]] nebo s [[Jindřich III. Černý|Jindřichem III.]] ve prospěch jeho vyhnaného syna [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I. Obnovitele]]. Politické domluvy doprovázely dynastické sňatky, které zrcadlí široké zahraničně politické spektrum Jaroslavových zájmů i stoupající mezinárodní prestiž jeho státu. Pro dva ze svých šesti synů získal nevěsty v německých šlechtických rodech, dalšího oženil se sestrou polského knížete Kazimíra I. Dcera Alžběta se provdala za norského krále [[Harald III. Hardrada|Haralda III. Krutého]], bohatého a slavného
Přijetí křesťanství vedlo také k navázání dlouhodobých mírových vztahů ruského státu s Byzancí. Roku 1043 však Jaroslav vypravil svého syna Vladimíra s početným vojskem proti [[Konstantinopol]]i. O příčinách této výpravy není téměř nic známo, snad mělo jít o odvetu za konflikt s ruskými kupci, během něhož přišel kdosi významný o život. Poslední ruská výprava proti hlavnímu městu východního císařství nedopadla dobře. Velké množství lodí bylo pomocí řeckého ohně zahnáno od konstantinopolských hradeb a pak z velké části zničeno bouří. Mír však byl brzy obnoven a Jaroslav oženil svého syna [[Vsevolod I. Jaroslavič|Vsevoloda]] s dcerou (nebo neteří) císaře [[Konstantin IX. Monomachos|Konstantina IX. Monomacha]].
Dalším nesporným úspěchem Jaroslavova panování byla definitivní porážka kočovných Pečeněhů. [[Pečeněhové]] představovali v 10.století pro mladý ruský stát velké nebezpečí. Zvláště když roku 965 vyvrátil kníže Svjatoslav chazarskou říši, která mohla jejich nápor do jisté míry zadržet.
Největší nebezpečí pro raný ruský stát představovali Pečeněhové koncem 10.století. Proto začal kníže Vladimír budovat na obranu
== Kulturní rozkvět Kyjevské Rusi ==
S příchodem křesťanství se začala ve větší míře rozvíjet ruská duchovní i hmotná kultura. Křesťanství vneslo do společnosti znalost písma, zájem o knižní vzdělanost, rozvoj písemnictví, architektury a výtvarného umění. K přijetí křesťanství na Rusi došlo za sv. Vladimíra, ale na jeho všeobecném rozšíření měl zásluhu především Jaroslav. Jaroslav byl na tehdejší poměry vzdělaným mužem, uměl číst i psát a základní vzdělání požadoval také po svých dětech. Za jeho vlády pracovala v Kyjevě skupina překladatelů, pořizující překlady z řečtiny, hebrejštiny a dalších jazyků. Pořizovaly se
Ke konci své vlády využil Jaroslav oslabení byzantské církve, jež bylo důsledkem sporů s papežstvím, a roku [[1051]] jmenoval bez vědomí byzantského císaře a [[
== ''Pravda Jaroslavova'' ==
Řádek 25:
== Dědictví Jaroslava Moudrého ==
Jaroslav I. Moudrý zemřel roku 1054 podle autora ''Povesti vremennych let'' ve věku 76 let. Po Jaroslavově smrti dokázali jeho tři synové [[Izjaslav Jaroslavič|Izjaslav]], [[Svjatoslav II. Jaroslavič|Svjatoslav]] a [[Vsevolod I. Jaroslavič|Vsevolod]] ještě dočasně udržet jednotu říše. Historici někdy nazývají toto období triumvirátem, přestože titul velikého knížete kyjevského patřil pouze Izjaslavovi (1054-1068, 1069-1073).
== Prameny ==
|