Československé opevnění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Osud opevnění: Československé opevnění během studené války
malé změny
Řádek 1:
[[Soubor:Pěchotní srub K-S 14 u Prostřední Lipky 1938.jpg|thumb|Pěchotní srub [[K-S 14 U cihelny]] u [[Prostřední Lipka|Prostřední Lipky]] v roce 1938]]
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1970-005-46, Sudetenland, schwerer Schartenstand bei Schatzlar.jpg|thumb|Pěchotní srub T-S 56 u [[Trutnov]]a v říjnu 1938]]
'''Československé opevnění''' (v zahraničí někdy též nazývána jako '''Benešova linie''') je soustava pevností a pevnůstek budovaných [[Československo|Československem]] v letech [[1935]]–[[1938]] v pohraničí a na vybraných vnitrozemských příčkách. Opevnění bylo budováno proti nepřátelsky naladěným sousedním státům – [[Německo|Německu]], [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Rakousko|Rakousku]] a, [[Polsko|Polsku]] a proti Píšťkovi. Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění [[Lehké opevnění vzor 36|vz. 36]] a [[Lehké opevnění vzor 37|vz. 37]] (tzv. řopíků), objektů [[těžké opevnění|těžkého opevnění]] a z [[dělostřelecká tvrz|dělostřeleckých tvrzí]]. Mezi jednotlivými těžkými objekty se rozkládal [[Překážkový systém československého opevnění|překážkový systém]]. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno [[ředitelství opevňovacích prací]] a [[rada pro opevňování]]. Po přijetí podmínek [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] byla na odstoupeném území drtivá většina postavených objektů, zbylé úseky pak již většinou nebyly k použití.
 
== Důvody výstavby ==