Droužkovice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
| infoaktual = 2014 |
Historie, přírodní podmínky, doprava + drobné úpravy |
||
Řádek 9:
| výměra = 10,68
| počet obyvatel = 780
| obyvatelé datum = 1. 1. 2014
| zeměpisná šířka = 50.4310778
| zeměpisná délka = 13.4289919
Řádek 23:
| infoaktual = 2014
| obrázek = Droužkovice - celkový pohled.jpg
| popisek obrázku = Celkový pohled od [[Březenský tunel|Březenského tunelu]]<br
| znak = Drouzkovice_CZ_CoA.jpg
| vlajka = Flag of Drouzkovice.svg
Řádek 32:
| nuts3 = CZ042
| nadmořská výška = 300
| commons = Drouzkovice
}}
Obec '''Droužkovice''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Trauschkowitz''}}) se nachází v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], rozložena podél potoka [[Hačka]] zhruba 3,5 km jižně od [[Chomutov]]a.
Ke 1. lednu 2014 zde žilo 780 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2014 | url = http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/BC00298FFF/$File/1300721403.pdf | strany = 50 | datum vydání = 2014-04-30 | datum přístupu = 2014-07-22| vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
== Název ==
Název Droužkovice vznikl ze slovanského mužského osobního jména Drúžek přidáním přípony ''-ice''. Znamená tedy ves lidí Droužkových (Drúžkových), přičemž slovo drúžek bývalo zdrobnělinou slova druh. V historických pramenech se vyskytuje ve tvarech Traušgewitz, Druskewics, Drusscouicz, Druscowicz, Trausskowicz, Drausskowicze, Družkovice nebo Draužkovice.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Profous | jméno = Antonín | odkaz na autora = Antonín Profous | příjmení2 = Svoboda | jméno2 = Jan | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd | místo = Praha | rok = 1957 | strany = 423–424}}</ref>
== Historie ==
=== Do třicetileté války ===
Krajina v okolí Droužkovic je osídlena už od mladší [[Doba kamenná|doby kamenné]]. V 80. letech 20. století zde proběhl archeologický výzkum [[Laténská kultura|laténského]] opevněného dvorce o rozloze 1 ha, který odkryl stopy po [[Palisáda|palisádě]], několik obytných staveb, zbytky kovárny a kuchyňské pece. V největší polozemnici byla nalezena plastika psa s beraní hlavou, zlatý prsten a zlomky [[Attika|attických]] keramických nádob, které dokládají obchodní propojení zdejší krajiny s [[Starověk|antickým]] [[Středomoří]]m.<ref name="drouzkovice">{{Citace monografie
| příjmení = Binterová
| jméno = Zdena
| odkaz na autora = Zdena Binterová
| titul = Droužkovice
| vydavatel = Okresní muzeum Chomutov
| místo = Chomutov
| rok = 2001
| počet stran = 48
| strany = 5
}}</ref>
Záchranný archeologický výzkum při stavbě rychlostní silnice [[Rychlostní silnice R7|R/7]] zachytil osídlení [[Knovízská kultura|knovízské kultury]], laténské kultury (mimo jiné nález vertikální hrnčířské pece) a ze starší [[Doba římská na území Česka|doby římské]] odkryl zemnici s nálezy kovových a kostěnných nástrojů. Další zemnice pochází z doby [[stěhování národů]] a raného středověku. V 11. století se v nivě Hačky těžila hlína a na pravém břehu se nacházel hutnický areál s deseti pecemi.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Randák
| jméno = Vojtěch
Řádek 48 ⟶ 65:
| místo = Ostrava
}}</ref>
První písemná zmínka pochází z roku [[1314]], kdy Droužkovice koupil [[Řád německých rytířů|řád německých rytířů]] a připojil je k chomutovskému panství. Vesnice zde tedy existovala již před tímto datem. Droužkovice zůstaly součástí chomutovského panství i po roce [[1410]], kdy o něj řád přišel a panství přešlo do správy královské komory. Během 15. století se v držení Droužkovic vystřídalo několik zástavních majitelů.
Posledním ze zástavních majitelů byl [[Beneš z Veitmile]], který roku [[1488]] vyplatil přetrvávající nároky německých rytířů a sám byl povýšen do stavu [[Panský stav|svobodných pánů]]. Jeho syn Jan vesnici prodal Václavu [[Lobkovicové|z Lobkovic]], který ji však už roku [[1562]] předal [[Ferdinand II. Tyrolský|Ferdinandu Tyrolskému]] a ten ji znovu připojil k chomutovskému panství.
Dalším majitelem panství se stal roku [[1571]] Bohuslav Felix z Hasištejna a Lobkovic. Během jeho vlády přijali Droužkovičtí protestanství [[Augsburské vyznání|augsburského vyznání]]. V té době směli v Droužkovicích pracovat krejčí a kovář, obec mohla pást dobytek mezi vsí a [[Březno (okres Chomutov)|Březnem]] a lovit v potoce. Pivo obec kupovala v Chomutově a právo šenkovat měl místní rychtář. Za 2 250 kop [[Míšeňský groš|míšeňských]] získali Droužkovičtí od Bohuslava Felixe z Lobkovic svobodné dědické právo a právo se svobodně vystěhovat. Tato práva obci potvrdil císař [[Maxmilián II.]] a později také Bohuslav Jáchym z Lobkovic, který Droužkovice zdědil.
Roku [[1588]] však Bohuslav Jáchym vyměnil svůj majetek s [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřím Popelem z Lobkovic]], který jako [[Římskokatolická církev|katolík]] ihned zahájil rekatolizaci panství. Když Jiří Popel ztratil po veřejné kritice císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] veškerý majetek, ocitlo se chomutovské panství i s Droužkovicemi znovu ve správě královské komory. Teprve roku [[1605]] vesnici koupil [[Adam Hrzán z Harasova]] a potvrdil její práva.
=== Po třicetileté válce ===
[[Třicetiletá válka]] Droužkovice těžce postihla a podle pozemkové knihy z roku [[1651]] byla většina usedlostí opuštěna nebo zničena. [[Berní rula]] z roku [[1654]] však zachytila obec v lepším stavu a uvádí sedmnáct sedláků, 36 chalupníků a další tři rodiny závislé na obci. Celkem měli 82 potahů, 80 krav a další hospodářská zvířata. Pěstovali [[Pšenice|pšenici]] a [[žito]]. Od roku [[1672]] tu fungoval poplužní dvůr, ve kterém pracovalo 40–50 lidí. Na konci 17. století se začala zvyšovat [[Robota|robotní]] povinnost vůči vrchnosti. [[Tereziánský katastr]] v Droužkovicích uvádí učitele, kováře, tři nádeníky a dva mlynáře v mlýnech o jednom a dvou kolech. V důsledku válek, které vedla [[Marie Terezie]], se obec zadlužila. Roku [[1771]] dluh činil 11 615 zlatých. Od roku [[1771]] vesnici vlastnil rod [[Rottenhanové|Rottenhanů]], kteří zavedli pěstování brambor, aby předešli opakování hladomoru z let [[1771]]–[[1772]]. Požadovali další zvýšení roboty, na což si Droužkovičtí opakovaně neúspěšně stěžovali. Roku [[1850]] se Droužkovice
staly samostatnou obcí se 495 obyvateli.
Během 30. let 19. století se v Droužkovicích začalo s těžbou hnědého uhlí v dolech Antonín, Ignác, Filip Jakub (později František Josef) a později také v dole Barbora vybaveném parním strojem na čerpání vody. Nejdéle fungoval důl František Josef, který byl 40 m hluboký. Později byl na krátkou dobu důl Barbora znovu otevřen, ale nakonec byl roku [[1901]] připojen k březenskému dolovému poli Sirius. Plánovaná železnice se obci vyhnula. Koncem 19. století zde pracovaly dvě cihlárny. V roce [[1873]] byl založen Spolek dobrovolných hasičů. Původní jednotřídní škola se roku [[1881]] rozšířila na dvoutřídní. Od roku [[1926]] měly Droužkovice českou mateřskou školu.
Obě světové války se obce přímo nedotkly. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v největším statku fungoval zajatecký tábor pro totálně nasazené dělníky a válečné zajatce z [[Rusko|Ruska]], [[Francie]] a [[Belgie]]. Po válce ve vesnici vzniklo [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a později také státní statek zaměřený na chov prasat a drůbeže.
V roce [[1987]] bylo zbouráno třináct domů na tzv. Rafandě, protože se očekávalo rozšíření současného lomu [[Lom Nástup - Tušimice|Nástup]] až k okraji Droužkovic. Teprve roku [[1991]], kdy byly stanoveny limity těžby, byla zrušena stavební uzávěra obce. Plány, které předpokládaly demolici Droužkovic a částí Března, [[Černovice (okres Chomutov)|Černovic]] a [[Spořice|Spořic]], byly definitivně zrušeny až roku [[1998]].
== Přírodní poměry ==
=== Geologická stavba, reliéf a půdy ===
[[Geologie|Geologicky]] Droužkovice leží na území [[Český masiv|Českého masivu]]. Podloží zde tvoří [[neogén]]ní sedimenty složené z písků, štěrků, jílů a uhelných slojí původem ze středního až spodního [[miocén]]u. Pouze na severovýchodním úbočí vrchu Farářky (přibližně nad železniční tratí ) se nachází mladší sedimenty [[pliocén]]ního stáří.
Okolí Droužkovic patří k plochým krajinám a pahorkatinám. Výškový rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem je asi 60 m. Vesnice leží v nejnižší části katastru v nadmořské výšce 300 m n. m. Nejvyšším bodem katastru je vrch Farářka (359 m n. m.) protažený ve směru severozápad – jihovýchod. V [[Geomorfologie|geomorfologickém]] členění Droužkovice spadají do [[Krušnohorská subprovincie|Krušnohorské subprovincie]], konkrétně do [[Podkrušnohorská oblast|Podkrušnohorské oblasti]], celek [[Mostecká pánev|Mostecká pánev]] a podcelek Chomutovsko‑teplická pánev. Pro ni jsou charakteristické široce rozevřená údolí s mírnými svahy a reliéf náplavových kuželů, údolních niv a sprašových pokryvů.<ref name="demek">{{Citace monografie
| příjmení = Demek
| jméno = Jaromír
| odkaz na autora = Jaromír Demek
| titul = Zeměpisný lexikon ČSR – Hory a nížiny
| spoluautoři = a kol.
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1987
| kapitola = Chomutovsko‑teplická pánev
| počet stran = 584
| strany = 228
}}</ref> Vesnice leží v okrsku Údlická kotlina, která na jihu přechází do Březenské pánve. Hranice mezi okrsky probíhá přibližně podél železnice.<ref name="cenia">{{Citace elektronické monografie
| titul = Soubor tématických map
| korporace = CENIA
| odkaz na korporaci = CENIA
| url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map/?permalink=bb85b4776da2abc18bd8e9bbaefe70fb
| datum přístupu = 2014-11-13
| vydavatel = Národní geoportál INSPIRE
| místo = Praha
}}</ref>
Z půdních typů převažují [[kambizem]]ě na terasových štěrcích, ale v pásu podél Hačky a jihovýchodně od vesnice se na sprašovém substrátu vyskytuje [[černozem]].
=== Vodstvo a podnebí ===
Jediným vodním tokem, který protéká katastrem obce, je malý potok Hačka s průměrným průtokem 0,1 m³/s. Významné vodní plochy se nacházejí v poddolovaném území severně od Droužkovic, kde vzniklo několik [[oprám]]ů. S výjimkou jednoho oprámu v nejsevernější části katastru se však nacházejí v katastrálním území Chomutov I.
[[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Klimaticky]] obec spadá do mírně teplé oblasti. Výjimku tvoří jen jižní cíp katastru, který náleží do teplé oblasti.<ref name="cenia"/>
=== Flora a fauna ===
Potenciální přirozená vegetace by tvořila v celém území černýšovou [[Dubohabřina|dubohabřinu]] nebo mochnovou doubravu.<ref name="cenia"/> Z fytogeografického členění je území součástí okrsku Žatecké Poohří v podoblasti [[Fytogeografické členění Česka|Českého termofitika]].
== Obyvatelstvo ==
{| class="wikitable" style="width:{{{1|auto}}}; text-align:right;"
|+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a [[Dům|domů]] mezi lety 1869 a 2011<ref name="
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
Řádek 69 ⟶ 136:
}}</ref>
<ref name="czso2013">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
Řádek 93 ⟶ 158:
| 91 || 93 || 96 || 128 || 136 || 144 || 226 || 232 || 190 || 186 || 179 || 178 || 178 || 233
|}
== Doprava ==
Samotná obec leží podél místní komunikace, která se na obou koncích napojuje na silnici II/568 z Chomutova do Března a [[Kadaň|Kadaně]] s možností napojení na rychlostní silnici [[Rychlostní silnice R7|R7]], která obec z obchází. Souběžně s ní vede železniční trať [[Železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov|124]], která u Droužkovic vstupuje do [[Březenský tunel|Březenského tunelu]] dlouhého 1 758 m. Na trati je zastávka Droužkovice, ale vlaky zde od roku [[2011]] nezastavují.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Droužkovice - Příjezdy a odjezdy vlaků 2011
| url = http://www.zelpage.cz/odjezdy-2011/drouzkovice.html
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 2014-11-12
| vydavatel = ŽelPage
}}</ref> Dopravní obslužnost zajišťuje [[Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova]]. Hlavní ulicí vede cyklotrasa 3080 z [[Vikletice|Vikletic]] do [[Celná|Celné]].
== Pamětihodnosti ==
Řádek 110 ⟶ 184:
| isbn = 80-7277-173-6
}}</ref>
* Barokní [[krucifix]] je datovaný nápisem na čtverhranném soklu do roku [[1738]]. Vrchol tvoří kamenný kříž s ukřižovaným [[Ježíš Kristus|Kristem]], který má pod nohami lebku. Střední část
| příjmení = Binterová
| jméno = Zdena
Řádek 135 ⟶ 209:
<references />
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Binterová
| jméno = Zdena
| odkaz na autora = Zdena Binterová
| titul = Droužkovice
| vydavatel = Okresní muzeum Chomutov
| místo = Chomutov
| rok = 2001
| počet stran = 48
}}
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Droužkovice}}
{{Okres Chomutov}}
| |||