Svátek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m řádková verze {{Commonscat}} |
Jmeniny jako svátek značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 16:
Jádrem svátku bylo v minulosti vždy shromáždění a slavnost, z níž patrně brzy vznikl rituál – jednání, které si účastníci netvoří sami, nýbrž přebírají. Zahrnoval [[zpěv]], [[tanec]] a velmi často i [[oběť|oběti]]. K svátku patřilo zvláštní vyzdobení těla, případně oblečení, a často také společné jídlo. Už ve starověku byly součástí velkých svátků [[pouť|pouti]], pěší průvody na posvátná místa. Některé svátky se slavily v noci a například při [[Dionýsos|Dionýsiích]] docházelo k nepřístojnostem, takže je římský senát zakazoval. V židovství i v křesťanství začínal sváteční den už večer západem slunce, odtud pochází i křesťanská [[vigilie]] – noční bdění před svátkem. V novověku se slavení náboženských svátků silně disciplinovalo a ritualizovalo, takže se dnes většinou odehrává jen v chrámových prostorách.
Ke státním svátkům patří [[vlajka|vlajky]], [[ohňostroj]], vojenské přehlídky, slavnostní shromáždění a udílení vyznamenání. K některým svátkům (například Novému roku) patří dnes také večerní hlučné čekání na půlnoc, často spojené s různými výtržnostmi. Protože k některým svátkům patří i dávání dárků, má například předvánoční doba velký obchodní význam. Za svátek jednotlivce jsou považovány jmeniny. Svátek slavíme podle mužských a ženských jmen seřazených v kalendáři. Je zvykem hodnotnějšími dárky obdarovávat oslavence k jeho narozeninám a k svátku volit dárek drobnější<ref>http://blog.obchod-s-darky.cz/darky-radi-dostavame-i-davame</ref>.
== Odkazy ==
| |||