Porto: Porovnání verzí

Porto je známé také svým celosvětovým vývozním artiklem – [[Portské víno|Portskýmportským vínem]], které bylo původně vyváženo jen z tohoto města (odtud název). Sváželo se a dodnes se sváží po řece [[Douro]], jehožjejíž hluboké údolí utváří kolorit města. Jižní břeh řeky již náleží obci [[Vila Nova de Gaia]], součásti portské aglomerace. Historické centrum Porta – [[Ribeira (Porto)|Ribeira]] bylo přidáno na seznam světových památek [[UNESCO]] v roce [[1996]].

Původními obyvateli tohoto území byli [[Keltové]]. Řekové zde zřídili trí osau ''Calus''. První písemné zmínky o Portu pocházejí ze [[4. století]] z období nadvlády [[Starověký Řím|Římské říše]], kdy se zdejší přístav nazýval ''Portus Cale''. Během římské nadvlády město vzkvétalo a bylo propojeno řadou kamenných komunikací a mostů s celým Iberským poloostrovem. Zánik říše nastal v obobíobdobí stěhování národů vlivem invaze [[Visigóti|Visigótů]]. Město v 7. století přijalo křesťanství a stalo se sídlem biskupa. Za expanze Arabů roku [[711]] se dostalo pod vliv [[Maurové|Maurů]] . V roce [[868]] poslal [[Vímara Peres]] v rámci [[Reconquista|Reconquisty]] na toto území oddíl bojovníků, kteří muslimské Maury porazili a vrátili Porto [[křesťanství|křesťanským]] vládcům.

Ve 12. století začala stavba kamenné trojlodní baziliky biskupské katedrály [[Katedrála v Portu|Sé de Porto]]. Jádro stavby se západním dvouvěžím se dochovalo v [[románská architektura|románském slohu]], další části, zejména kapitula s křížovou chodbou, byly přestavěny v [[gotika|gotice]] a v [[baroko|baroku]]. V té době bylo Porto sídlem portugalských králů. V roce [[1387]], po svatbě [[Jan I. Portugalský|Jana I.]] a [[Filipa z Lancasteru|Filipy z Lancasteru]] ([[Anglie]]), dcery [[Jan z Gauntu|Jana z Gauntu]], vznikla nejstarší vojenská aliance na světě.

Od [[14. století]] se velmi rychle rozvíjela lodní doprava, námořní lotilaflotila a s ní spojené objevy. V roce [[1415]] Jindřich, syn Jana I., přezdívaný [[Jindřich Mořeplavec|Mořeplavec]], vykonal plavbu z Porta do [[Maroko|marockého]] přístavu [[Ceuta]], která předznamenala portugalské [[zámořské objevy]]. K nejvýznamnějším stavbám 15.století patřil klášter františkánů.

S rozmachem výroby vína v okolí řeky Douro rostla i potřeba rozvozu, a tak vznikaly nové a nové lodní cesty, jako například v roce [[1703]] mezi Portem a Anglií. V Portu začaly také vznikat specializované obchodní společnosti, které byly nezřídka v rukou Angličanů. V důsledku tohoto rozmachu anglických obchodníků začal [[Sebastião de Melo]] s [[monopol]]izací celého tohoto sektoru ve prospěch Portugalska. To ovšem přineslo mnoho nespokojenosti u drobných vinařů, kteří se proti tomutotomu bouřili.

Během [[17. století|17.]] až [[19. století]] město rychle rostlo; v tomto období bylo založeno několik klášterů (jezuité, karmelitáni) a byl postaven mj. klášter augustiniánů s kostelem, z nějž je dodnes dominantou města štíhlá věž ''[[Torre dos Clérigos]]'', vysoká 76 metrů a přístupná jako rozhledna. Rozvíjející se město se stalo zajímavým terčem pro [[Napoleon Bonaparte|napoleonské]] vojsko, jež pod vedením maršála [[Nicolas Jean de Dieu Soult|Soulta]] vstoupilo na území Porta [[29. březen|29. března]] [[1809]]. Místní obyvatelé se snažili před vojáky uprchnout a použili k přechodu přes Douro [[mostní člun|ponton]] (''Ponte dos Barcos''), který se pod vahou zřítil a řeka tak pohřbila přes 4000 lidí, což dnes připomíná reliéf u nového mostu. Napoleonská armáda nakonec z Porta odešla.

* kostel sv. Kláry s nejbohatšími, ve dřevě řezanými a zlacenými barokními oltáři - typický styl portugalského baroka, přilehlý klášter klarisek

Obchodním cestám procházejícím Portem bylo překážkou hluboké údolí řeky [[Douro]]; mosty, jež přes něj vedou, jsou neodmyslitelnou dominantou města. Prvním mostem byl [[pontonový most|pontonový]] ''Ponte dos Barcos,'' zbudovaný roku [[1806]] (tragédiitragédie při vstupu napoleonských vojsk viz [[Porto#Dějiny|výše]]). Roku [[1843]] jej nahradil ''Ponte do Pensil'', z něhož se dochovala dvojice kamenných [[pilíř]]ů, des slouícísloužící jen jako kulisa přístavní kavárny. V roce 1877 byl vystavěn ocelový ''[[Ponte Maria Pia]]'', přivádějící železnici z [[Lisabon]]u; odvážná stavba, již řídil [[Gustave Eiffel]], sloužila až do roku 1991, kdy byl zprovozněn vedlejší ''Ponte de São João''.

Páteřní doprava ve městě je od roku 2003 zajišťována městskou dráhou zvanou [[Metro do Porto]], která využívá pouliční, podzemní i nadzemní tratě. V roce 2014 měla 5 linek. MěstkéMěstské [[autobus]]y jezdí na [[zemní plyn]]. Z nejstaršího tramvajového provozu na Pyrenejském poloostrově (otevřen 1905) zůstala již jen turistická trať na nábřeží Doura a pozemní lanovka. Visutá kabinová lanovka je moderní stavba ve [[Vila Nova de Gaia]], končí u kláštera [[Mosterio da Serra Pilar]].

Hlavní nádraží Porto-Campanhã, kam jezdí vlaky Alfa Pendular linky [[Lisabon]] - [[Braga]] a další dálkové spoje, se nachází ve východní části města. V samém centru města pak leží historické [[hlavové nádraží]] [[Porto-São Bento]], kam odkud vyjíždějí příměstské spoje do čtyř směrů: [[Braga]], [[Guimarães]], [[Marco de Canaveses]] a [[Aveiro]].<ref>[http://www.cp.pt/cp/displayPage.do?vgnextoid=4696d5abe2a74010VgnVCM1000007b01a8c0RCRD Příměstská doprava v portské aglomeraci na stránkách CP]</ref>