Vizigótské království: Porovnání verzí

Přidáno 868 bajtů ,  před 5 lety
infobox
(infobox říše)
(infobox)
 
== Vizigóti v době stěhování národů ==
{{Infobox zaniklý stát
|název = Země Vizigótů
|originální název = Gutthiuda
|rok vzniku = 290
|rok zániku = 455 n. l.
|více před = ne
|před 1 = Herulové
|před 1 vlajka =
|před 2 =
|před 2 vlajka =
|více po = ne
|po 1 = Hunská říše
|po 1 vlajka =
|po 2 =
|po 2 vlajka =
|vlajka =
|článek o vlajce =
|vlajka velikost =
|znak =
|článek o znaku =
|znak velikost =
|mapa = Gutthiuda.jpg
|mapa velikost = 320px
[[Soubor:Gutthiuda.jpg|290px|right|thumb|mapa poznámka = Gutthiuda,<ref>E. A. Thompson, [http://books.google.co.uk/books?id=mkETAQAAIAAJ&q=Gutthiuda+visigoths&dq=Gutthiuda+visigoths&hl=en&sa=X&ei=-_QHUdbBLoaW0QXRuoBg&ved=0CEQQ6AEwAw The Visigoths in the time of Ulfila], Duckworth, 2008, p. 9</ref> země Gótů]]Vizigótů
|hlavní město = ''neznámo''
|jazyky = [[gótština]], různé etnické jazyky
|národnostní složení = Gótové a další [[Germáni]] ([[Herulové]]), [[Sarmati]], [[Skythové]], [[Vislanští Venedové|Venedové (Slované)]], [[Bastarnové]], [[Římané]]
|náboženství = [[Ariánství|ariánské křesťanství]], [[Germánská mytologie|germánské pohanství]]
|státní zřízení = nejednotné kmeny
|měna =
|vznik =
|zánik =
}}
[[Soubor:Visigothic - Pair of Eagle Fibula - Walters 54421, 54422 - Group.jpg|náhled|left|Orlí sošky, mezi Vizigóty populární<ref>{{cite web |publisher= [[The Walters Art Museum]]
|url= http://art.thewalters.org/detail/77441
|title= Pair of Eagle Fibula}}</ref>]]
[[Soubor:Gutthiuda.jpg|290px|right|thumb|Gutthiuda,<ref>E. A. Thompson, [http://books.google.co.uk/books?id=mkETAQAAIAAJ&q=Gutthiuda+visigoths&dq=Gutthiuda+visigoths&hl=en&sa=X&ei=-_QHUdbBLoaW0QXRuoBg&ved=0CEQQ6AEwAw The Visigoths in the time of Ulfila], Duckworth, 2008, p. 9</ref> země Gótů]]
Vizigóti bývají spojováni především se [[Španělsko|Španělskem]], antickou Hispánií, jejich cesta na [[Pyrenejský poloostrov]] však byla velmi spletitá. Roku [[376]], poté, kdy byli [[Gótové]] přepadeni v severním Černomoří [[Hunové|Huny]], stáhly se některé skupiny za [[Dunaj]] na území římské říše a byly zde císařem [[Valens|Valentem]] usazeny roku 376 jako [[foederati|foederáti]] v naději, že posílí obranu římské hranice proti dalším barbarům. V římské říši v té době panoval značný nedostatek pracovní síly. Snaha zotročit vizigótské bojovníky vedla k velkému protiřímskému povstání, k němuž se vzápětí přidalo zbídačelé místní obyvatelstvo, především [[Otrokářství|otroci]] těžce pracující v thráckých dolech. Roku [[378]] se povstalcům postavilo římské vojsko [[bitva u Adrianopole (378)|u Adrianopole]]. Římané byli tvrdě poraženi a císař Valens podlehl svým zraněním z bitvy. Roku [[380]] vtrhli Vizigóti do [[Malá Asie|Malé Asie]] a do [[Řecko|Řecka]]. Teprve po nástupu [[Theodosius I.|Theodosia I.]] roku [[379]] se novému císaři podařilo Góty pacifikovat obdarováním pozemky a dobytkem. Uzavřel s nimi smlouvu, přiměl k návratu do [[Moesie]] a [[Thrákie]] a znovu je tu usídlil jako foederáty.
 
== Založení tolosánského království ==
Po Alarichově smrti byl zvolen králem jeho švagr [[Athaulf]] (410–415), který odvedl na žádost císaře [[Honorius (císař)|Honoriua]] Vizigóty z Itálie. Jako římští spojenci měli bojovat v Galii s útočícími barbary. Když dobyli jihozápadní část země ([[Akvitánie|Akvitánii]]), začali se zde usazovat. Athaulf, který byl jmenován vrchním římským velitelem pro Galii, usiloval o větší legitimitu postavení Vizigótů na římském území, a proto se oženil s nevlastní Honoriovou sestrou [[Galla Placidia|Gallou Placidií]], která byla vizigótskou zajatkyní. Již v té době pronikali Vizigóti za [[Pyreneje]], kde bojovali s germánskými [[Vandalové|Vandaly]]. Během těchto bojů byl Athaulf roku [[415]] v [[Barcelona|Barceloně]] zavražděn.
 
Honorius si přál, aby Vizigóti pokračovali v bojích v Hispánii s Vandaly, [[Svébové|Svéby]] a [[Alani|Alany]], proto je roku [[419]] oficiálně usídlil jako foederáty v Akvitánii. Vizigóti zde poté vybudovali první barbarskou říši na římském území, nazývanou podle města Tolosy, dnešního [[Toulouse]], které zvolil vizigótský král [[Wallia]] za svoji rezidenci, tolosánské království. Přestože až do roku [[476]] králové fakticky uznávali římskou nadvládu, bylo království prakticky na Římu nezávislé.
 
V průběhu [[5. století]], poznamenaného rozkladem [[Západořímská říše|západořímské říše]], rozšířili Vizigóti svou moc do střední Galie a dále pronikali do nitra Hispánie. Dobytí většiny jejího území netrvalo příliš dlouho. Ovládnout se jim nepodařilo pouze severozápadní oblasti, kde se již etablovala moc jiného germánského etnika, [[Svébové|Svébů]]. Po roce [[500]] se postupně vyhrotily vztahy Vizigótů s [[Frankové|Franky]], postupujícími pod vedením krále [[Chlodvík I.|Chlodvíka]] od severovýchodu na jih Galie. Vrcholem této konfrontace se stala [[bitva u Vouillé]] ([[507]]), v níž zvítězili Frankové.
 
Vizigóti, jejichž král [[Alarich II.]] v této bitvě padl, se po roce 507 museli stáhnout na území Hispánie – z původních držav severně od [[Pyreneje|Pyrenejí]] jim zůstala jen tzv. [[Septimánie]], území kolem dnešního města [[Narbonne]]. V té době se dostali pod silný vliv [[Ostrogóti|Ostrogótů]], příbuzných, kteří v devadesátých letech [[5. století]] ovládli celý [[Apeninský poloostrov]] včetně Říma. Závislost na Ostrogótech se však ukázala být přechodným jevem, související s autoritou a prestiží krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha Velikého]]. Vizigóty však po roce 507 zachránila před další franskou agresí.
 
== Vizigótská říše v Hispánii ==
{{Infobox zaniklý stát
|název = Vizigótská říše<br />Vizigótské království
|zánik =
}}
 
Po Alarichově smrti byl zvolen králem jeho švagr [[Athaulf]] (410–415), který odvedl na žádost císaře [[Honorius (císař)|Honoriua]] Vizigóty z Itálie. Jako římští spojenci měli bojovat v Galii s útočícími barbary. Když dobyli jihozápadní část země ([[Akvitánie|Akvitánii]]), začali se zde usazovat. Athaulf, který byl jmenován vrchním římským velitelem pro Galii, usiloval o větší legitimitu postavení Vizigótů na římském území, a proto se oženil s nevlastní Honoriovou sestrou [[Galla Placidia|Gallou Placidií]], která byla vizigótskou zajatkyní. Již v té době pronikali Vizigóti za [[Pyreneje]], kde bojovali s germánskými [[Vandalové|Vandaly]]. Během těchto bojů byl Athaulf roku [[415]] v [[Barcelona|Barceloně]] zavražděn.
 
Honorius si přál, aby Vizigóti pokračovali v bojích v Hispánii s Vandaly, [[Svébové|Svéby]] a [[Alani|Alany]], proto je roku [[419]] oficiálně usídlil jako foederáty v Akvitánii. Vizigóti zde poté vybudovali první barbarskou říši na římském území, nazývanou podle města Tolosy, dnešního [[Toulouse]], které zvolil vizigótský král [[Wallia]] za svoji rezidenci, tolosánské království. Přestože až do roku [[476]] králové fakticky uznávali římskou nadvládu, bylo království prakticky na Římu nezávislé.
 
V průběhu [[5. století]], poznamenaného rozkladem [[Západořímská říše|západořímské říše]], rozšířili Vizigóti svou moc do střední Galie a dále pronikali do nitra Hispánie. Dobytí většiny jejího území netrvalo příliš dlouho. Ovládnout se jim nepodařilo pouze severozápadní oblasti, kde se již etablovala moc jiného germánského etnika, [[Svébové|Svébů]]. Po roce [[500]] se postupně vyhrotily vztahy Vizigótů s [[Frankové|Franky]], postupujícími pod vedením krále [[Chlodvík I.|Chlodvíka]] od severovýchodu na jih Galie. Vrcholem této konfrontace se stala [[bitva u Vouillé]] ([[507]]), v níž zvítězili Frankové.
 
Vizigóti, jejichž král [[Alarich II.]] v této bitvě padl, se po roce 507 museli stáhnout na území Hispánie – z původních držav severně od [[Pyreneje|Pyrenejí]] jim zůstala jen tzv. [[Septimánie]], území kolem dnešního města [[Narbonne]]. V té době se dostali pod silný vliv [[Ostrogóti|Ostrogótů]], příbuzných, kteří v devadesátých letech [[5. století]] ovládli celý [[Apeninský poloostrov]] včetně Říma. Závislost na Ostrogótech se však ukázala být přechodným jevem, související s autoritou a prestiží krále [[Theodorich Veliký|Theodoricha Velikého]]. Vizigóty však po roce 507 zachránila před další franskou agresí.
 
== Vizigótská říše v Hispánii ==
[[Soubor:Hispania 700 AD.svg|náhled|left|240px|Vizigótská Hispánie kolem roku [[700]]]]
V Hispánii představovali Vizigóti pouze vládnoucí menšinu. Většinu tvořilo obyvatelstvo hispanořímského původu, které bylo jazykově romanizované a vyznávalo katolické náboženství, zatímco Vizigóti byli [[ariánství|ariány]]. Zpočátku se výrazně odlišovali také způsobem života. Nicméně navzdory tomu, že byla nyní Hispánie ovládána [[barbar]]y, nezažila úpadek zájmu o klasickou kulturu v takovém rozsahu, jaký postihl [[Velká Británie (ostrov)|Británii]] nebo Galii, což je významnou skutečností hovořící ve prospěch Vizigótů. Ti měli navíc tendenci udržovat staré římské instituce a rovněž projevovali jedinečný respekt k římským zákonům a zákoníkům vůbec (viz [[Alarichův breviář]]). Ve čtyřicátých a padesátých letech [[6. století]] procházel vizigótský stát vážnou krizí, způsobenou odstředivými tendencemi hispanořímské šlechty. Toho využili [[Byzantská říše|Byzantinci]] k ovládnutí jihovýchodního pobřeží Španělska ([[554]]), jehož se zmocnila vojska císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]]. Teprve za krále [[Leovigild]]a ([[568]]–[[586]]) a jeho syna [[Rekkared I.|Rekkareda]] ([[586]]–[[601]]) se podařilo obnovit silnou ústřední vládu s centrem v [[Toledo|Toledu]]. Na přelomu [[6. století|6.]] a [[7. století]] byli z poloostrova vytlačeni Byzantinci, [[568]]–[[585]] vyvrácena [[svébská říše]] na severozápadě poloostrova. Poté kontrolovali vizigótší králové celé území dnešního [[Španělsko|Španělska]] a [[Portugalsko|Portugalska]].